Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dřív

07. 04. 2008
0
2
993
Autor
tracey9

Kvítek tiše padá

na zem vyprahlou.

Stojím tu nahá,

snad před Tebou.

Vem si mě, lásko...

A utečme pryč.

Říkej mi, krásko,

ten největší kýč.

Blažená dálkou

útěku našeho,

praštěná pálkou

úžasu němého,

vstříc jdu kvítku

barvy nachové.

Bourám zídku,

jen ji pochovej.

Jsem jiná než dřív,

padám k Tobě -

už nenechám Tě jít...

07.04.08


2 názory

tracey9
02. 06. 2008
Dát tip
4Řízek: Děkuju=)

Řízek
02. 06. 2008
Dát tip
tož ten prostředek byl dobrej, to kolem takový normální tuctový

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru