Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+16 neviditelných
Tvrdá ruka
datum / id10.04.2008 / 281956Vytisknout |
autorLáďa Řemen
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno1278x
počet tipů2
v oblíbených0x
Prolog
Povídka o sexuální výchově chlapců za nedávno minulého socializmu. Podobnost z jakoukoli skutečnou osobou nebo příběhem, nemůže byť zcela náhodná.
Myslím, že "slovenština" sa už v čechách dávno nenosí, preto tento pokus o česky písaný text, teda preklad vlastnej poviedky do češtiny. Dúfam, že to bude aspoň trochu čitatelné :).Velmi ma poteší každý, kto ma upozorní na chyby. Ešte viac by ma potešil niekto, kto by sa podujal preložiť dalšie poviedky do češtiny, na oplátku by som mohol preložiť do slovenčiny ja tie jeho.<br />
11.5.2008 - tak a máme tu prvú spoluprácu. Alma Perdida bola taká láskavá, poviedku opravila. Vďaka.
Tvrdá ruka
Přicházelo to když jsem ještě nespal a nebyl jsem ani vzhůru, nevím kdy poprvé, jenom vím, že to bylo příjemné. Dalo se to dělat v leže na břichu, stáhnout svaly na zadnici a přitlačit pinďoura o postel. Příjemný pocit se rozléval od pinďoura, do celého těla.
Když budeš tlačit vícekrát za sebou a nepřestaneš, ten pocit zesílí, čím dýl tím je silnější. Ani jsem si nevšiml, jak začala vrzat postel. Z ničeho nic se rozlétly dveře a ze tmy se ozval otcův hlas:
- Co to děláš?
Pokrčil jsem rameny. Vůbec jsem si neuvědomil, že v té tmě to nemohl otec vidět. Kdyby to taky viděl, nespokojil by se s tím. Chtěl by odpověď. Na čele cítím chlad. Zpotil jsem se. - Co-to-dě-láš, se tě ptám?!
- Nííc. Nic.
- Vícekrát to nechci vidět, jasný?!

Již jsem sám. Od strachu se ani nehnu. Toto byla vážná výstraha, jestli mě otec ještě jednou přistihne, zmlátí mě, to je jistý. Chladivý pot cítím již i na zadku mezi půlkami, ale neotřu se, bojím se, že by vrzla postel. Otec bývá velmi zuřivý, když se rozzuří bez milosti mě zmlátí, tehdy neslyší ani mámu jak mu hovoří: stačilo Pavle, dost (jinak mu říká Pavlíček), všichni sousedé budou slyšet, jaký tady děláš bordel.

Je to zakázané. Když si mě otec nezavolal, ale přišel za mnou sám, tak to bude velice vážná věc. Musím si o tom popovídat s nějakým kamarádem, ale jenom s takovým, kterému se dá důvěřovat.
- Ty si ještě nikdy neonanoval? - směje se Rolland, - Já onanuji na záchodku. Někdy mi až stříká mrdka. No a pak vždycky lituji: proč jsem to udělal? Proč jsem to udělal? - Ale co je na tom tak špatného?
- Ty to nevíš? Vyschnou ti varlata. Vyschnou ti varlata, potom vyschneš celý a umřeš na tuberu.
- Fakticky?
- Fakticky.
Nechci umřít na tuberu. Ani otec nechce abych umřel na tuberu. Radši budu spát na zádech. Jenomže, ani nevím jak, již ležím na břichu, zaspávám, ale tu jakoby se mi zadek sám od sebe hnul směrem k matraci. To je dobrééé. Neodolám, přitlačím ještě jednou, jenom jednou... Úplně jsem se v tom ztratil, probralo mě až plesknutí po zadnici. Silné otcovo plesknutí. Zadek mě štípe, zepředu mě všecko bolí z nečekaného nárazu na postel. Trnu, bojím se, co se bude dít.
- Co jsem ti řek! - vykřiknul otec, - ještě jednou a pak si mě nepřej. Zadek mě strašlivě štípe, na dotek ho ani necítím. To nebylo jenom takové výchovné plesknutí to byl řádný dospělý úder. A ještě hůř se cítím ve vnitř. Jak to, že jsem to zase udělal. Kdybych tak mohl teď umřít.

- Honzo domů, - křičí na mne máma z okna. Podle hlasu vím, že nemá smysl odporovat. Něco se děje. Ještě není pozdě na běhání po venku. Smutně se podívám za kamarády a táhnu se domů jako sopel. Již z chodby slyším opileckou mluvu vycházející odněkud z kuchyně, rozeznávám otcův, napodiv, plačlivý hlas: Můj syn je onanista. Já ho zabiju. Těmahle vlastníma rukama když... zbytek zanikl v hluku kolemjedoucích aut, který proniká do bytu přes otevřené okno. Strachem úplně strnu. Co děláš Pavle, nech to na mě. Hasí tátu soused Sekeráš. Zašiji se na záchod. Nebude to tak zlé. Před Sekerášem si otec nedovolí. Je to učitel, učí matematiku na základce a trénuje holky volejbal. Otec si sním rozumí. Sekeráš je stejný opilec jako on. Táta má hodně kamarádů. Všichni jsou opilci. Je mezi nimi třeba akademický malíř nebo taky kněz. Když zavolal Sekeráše, je to dobré.

- Kde je?! - slyším otcův nahněvaný hlas.
- Co tam tolik děláš Honzo? Vylez ven, otec si chce s tebou promluvit. - buší na záchodové dveří máma.
Musím vylézt, nemůžu donekonečna natahovat čas, rozzuřil by se ještě víc. Přesunu se do koupelny a donekonečna si mydlím ruce.
- Kde tak dlouho jsi?
Pomalu se plížím do kuchyně, nevšimli si mě hned. Do nosu mi udeří cigaretový dým. Kuchyň je zadýmená přesto, že je otevřené okno. Je bezvětří.
Sekeráš mě uviděl první. - Dobrý den, - předběhnu jej.
- Ahóój Honzíku. No pojď sem, nestyď se. Tady si sedni. - hovoří s napůl přivřenýma očima, jak ho řeže dým.
- Kdepak tolik trčíš? - osopí se na mne otec.
- Nech ho Pavle. Honzíku, musíme dát něco do porážku. Otec mi říkal, že si to...
- Dej si ještě jeden. Pobízí otec Sekeráše, načež mu nalévá další skleničku koňaku. Sekeráš exne koňak a upije si piva. Otec se na mne dívá kalnýma očima podlitými krví, přičemž se mírně houpe. Nedokáže již udržet rovnováhu ani na židli.
- Že se stala taková věc... že jsi onanoval.
Mlčky přikývnu.
- Víš co se ti může stát, když budeš onanovat?“
Opět jenom mlčky přikývnu.
- Co?
- Vyschnu a můžu dost tuberu.
- Blbost.
- Proč by to mněla být blbost. - vmíchá se do rozhovoru otec.
- Nechej mě Pavle, nech mě. Říkám ti, že je to blbost.
-Není to blbost. Koukni na Stejskala. Celý život prožil zcela sám a umřel na tuberu. Vyschlý byl jak rákosí. Zajisté třikrát denně onanoval.
- Teď mluvím já. Když chceš abych s ním promluvil, tak buď chvíli ticho.
- Dobře, dobře.Už ani slůvko.- řekl táta a cinkl lahví o sklenku. Musel opřít hrdlo láhve o okraj sklenky v druhé ruce, jinak by se nestrefil.
- Čti. - Sekeráš mi podává otevřenou knihu. Měl ji připravenou na stole. Otočím ji nahoru hřbetem: Henri Charriére, Motýlek. - Čti.- zopakoval Sekeráš. Sekeráš je hodný, má rád děti a nemá rád když jim někdo ubližuje. Otec by mi již dal pár facek, jenom zato, že jsem hned nezačal číst.
- Odkud?
- Odsud.
Čtu o vězni, který si na záchodku vybírá jakési pouzdro ze zadku. Ze zadku! Má v něm uložené peníze a různé cennosti a pak si ho zase vkládá do zadku. Ohromilo mě to. Nevím si vůbec představit, jak si může někdo něco schovat do prdele. Jde to vůbec?
-Dost, již stačí. - přerušil mě Sekeráš. - Vidíš, co z tebe může být, jestli nepřestaneš onanovat?
Nechápu a asi to na mne poznat.
- Staneš se homosexuál.
Nerozumím tomu, nevěděl jsem, že homosexuálové si strkají do prdele pouzdra. Bojím se. Dívám se Sekeráše. Je se svým výkonem spokojený. Otcovi to ale nestačí. - Když budeš buzerant, těmato rukama tě zaškrtím. Přivedl jsem tě na svět, tak tě taky mám právo s něj snést dolů. Rozumíš?! - přednese dramaticky. Vypadá, že by mě fakt zabil. Zcela jistě.

Pevně jsem se rozhodl, když hovořili: již se nikdy, nikdy nesmím dát načapat.

11.5.2008 Editovala Alma Perdida


Slovenská verze



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.05.2008 11:46:55dát kritice tipLáďa Řemen
Alma díky. Jasne že mám záujem. Mail posielam :-)
09.05.2008 20:25:44dát kritice tipAlma Perdida
Je to pekne ;-) moc pekne, mas u me tip a preklad, kdyz tak mi napis maila, ja ti to poslu ;-) jestli bys mel zajem, mohla bych ti prelozit i neco jineho, kdyz tak se ozvi ;-)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.