fragment

abych po letech navázal, takhle mi to přijde dobrý. to ostraněné "mě" by tam překáželo, a frázi "do prázdného prostoru" bylo dobré zachovat, protože když nic jiného, tak variuje rytmus i vizuální délku verše, což je pro mě jev vítaný. - i významově, kdyby tam bylo jen "do prázdna", bylo by vyjádření málo ukotvené v představivém hmatatelnu. avšak "prostor", jakkoliv "prázdný" dává obrazu pevnější, hmotnější rámec. - je to sice dost abstraktní rozdíl, ale do vnímání poezie taky patří.

mám pocit, že sem to už četl, zvláštní, že jsem tu nezanechal kritiku,.. hmm,... má to co říct

milé, trefné a v pořádku klidně psané v jednom řádku :)

jo :-) pro mě se to zlepšilo.. jednak se mi to opakování nezdálo obecně stylisticky a pak teď to nabírá další dimenze bych řekl.. ještě bych ořezal to "prázdného prostoru" dal bych "do prázdna".. prázdný prostor se mi zdá tak karteziánsky deskriptivní na kontext ostatních slov a na koncept v textu nepřítomný ale textem oslovený.. :-)

Fouckaulte, narážíš, že v posledním i prvním verši je stejné zájmeno "mě". Já jsem s tím různě šibovala, v tom posledním bych ho ani nedokázala vymazat, v prvním ano, zkoušela jsem to..., ale zas mi přišlo, že tím měním trochu kontext. A doufala jsem, že si toho nikdo nevšimne. Usmívám se. V prvním verši výmaz a uvidíme.

Fouckaulte, děkuju. Je to ještě čerstvé, takže mám rozšířené zorničky a nevím, co bych měla změnit. Prostě to nevidím. Samozřejmě, že si ale nemyslím, že je to poezie - taková momentka, která nebyla roubovaná - jen zapsaná skutečnost. Vím, že to u jiných lidí třeba vytýkám; momentka...a co dál? I přes takové protiřečení to tu chvíli prostě bude viset. :)

šla kolem mě // těsně vedle mě fragment je dobrá věc, ale zde mi přijde literárně nešikovná

já myslel, že zasvětit život víře rovná se pomáhat lidem?? :) jako rouhání to nechápu úsměv mimo člověka, no hezký

a nebo se to dá chápat v tom smyslu, že se usmála mimo člověka, to je její lidskost - pomáhat lidem nebo svůj život zasvětit víře? nemá to být rouhání:)

slušný setkání v tom případě :) není to už rouhání?

pocitově se přikláním k té druhé variantě; skoro mi přišlo, že se usmála na Boha, tudíž stal těsně vedle mě, dobrý, ne? úsměv

no nevěřím vlastním očím :) líbí se mi o řádek odsazené "těsně vedle mě" - může se vztahovat jen k prvnímu verši, popisovaný okamžik, který se odehrál těsně vedle tebe, nebo k úsměvu, který zaplul do prázdného prostoru těsně vedle tebe a tím ho vyplnil. druhá možnost se mi líbí víc :) ahoj

*

vyvolává představy.. ano *

aaale... husté...

to já viděl jeptišku, co měla ježíše na prstenu ukřižovanýho to mi přišlo vtipný

:) pěkný moc*