Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PRVNÍ JARNÍ SKLENĚNKA

23. 04. 2008
20
29
2311
Autor
*skleněnka*

pro smutného básníka

Do kávy sypat kousky ledu
a čekat jestli roztají
Nesladit
jenom hořký úsměv
na lžičce
topit
potají


a přitom možná z nebeského důlku
skleněnka padá do trávy
Otevři oči
nastav dlaně
chviličku téměř nedýchej
slyšíš?
pohádky vypráví...


29 názorů

Dr.list
22. 05. 2008
Dát tip
-t-

Diana
15. 05. 2008
Dát tip
Moc hezké. První sloka úžasná!********

Grainee
04. 05. 2008
Dát tip
Moc moc pěkné. T*

Ano, myslím, že ano - nakonec, smutných básníků může být víc, ne? :)

Horavin
02. 05. 2008
Dát tip
Potěšila. Doufám, že i jeho :o) *

Marcela.K.
28. 04. 2008
Dát tip
I mně se líbí...*

Ta bášnička má svého adresáta. Jen ten ji pochopí tak jak byla myšlena a pokud se líbí i jiným, jen mě to těší :)

Oldjerry
27. 04. 2008
Dát tip
Dva krásné obrazy - skoro prvotřídní - jen přechod z jednoho do druhého mi malinko vázne. Zatímco verbální přechod je plynulý, smyslový přechod je jako skok přes potok. Nicméně báseň působí dobrou náladu, zasnění, očekávání něčeho. Jak bych tak řekl : "má výstup" a proto dávám tip

nostalgik
27. 04. 2008
Dát tip
provázely mě dětstvím a ty jsi mi je znovu připoměla, ty skleněnky...***

avox
27. 04. 2008
Dát tip
Moc pěkné čtení, sem budu chodit na pohádky :-) */

Algebra
26. 04. 2008
Dát tip
Prostá ale moc hezká. Takový text jako vykotlaný z doby kdy magické, pragmatické i náboženské bylo ještě provázané v jedno. To pan, zkřehlý smutkem, dozajista vyrost v obrovsky velikého, rozespívaného básníka. :) Jinak si myslím, že ty hořké a zahořklé smutky mají svůj význam a smysl. Skutečně nebezpečné táhlé melancholie, které do nás vstupují - člověk ani nepobadá zda stalo se tak za dne plného světla: ženy co po nocích osaměle pijí denaturák, ... ty smutky, které nám berou vůli znovu se nadechnout, a učiní z nás nehybnou věc ... no ale ... Sklo je neopakovatelný fenomén. I v pouhé kuličce. Zdánlivě krystalická, dokonale amorfní hmota. Vytažená z pece dýchá životem na píšťale. Pak dostane tvar, třeba kuličky, zdánlivě konečný. Ve skutečnosti teče do nekonečna. Jen v jiném než lidském čase. Když se dnes najdou kuličky egyptských a judských kuluků, mají šišatý tvar :) -t-

Santi€
26. 04. 2008
Dát tip
maxTiPum

mňam...škoda že nepíšu smutné básničky :o)

moorgaan
24. 04. 2008
Dát tip
krasne skleneny... /**

První sloka reaguje na smutnou básničku jednoho zdejšího básníka, druhá je pro jeho úsměv :) a protože to je opravdu dobrý básník, je zákonitě ta první lepší, než ta druhá :) Na ten tip ho pozvu, patří spíš jemu.

Řízek
24. 04. 2008
Dát tip
první sloka je fakt dobrá,...nechápu ale souvislost mezi slokou první a druhou,... mno, za tu první sloku tip*

ruprecht
24. 04. 2008
Dát tip
momentálně ne... :-)

Pokusím se, ale nic neslibuju. Ty jsi ten nahatej, že :)

ruprecht
24. 04. 2008
Dát tip
né... na ty další básničky... :-)

Na co? Až se rozbiju?

ruprecht
24. 04. 2008
Dát tip
budu se těšit... :-)

Ano, dokud se nerozbijí :)

Ano, dokud se nerozbijí :)

ruprecht
24. 04. 2008
Dát tip
vítej... a to budou všechny o skleněnkách? :-))

Janina6
24. 04. 2008
Dát tip
Skleněnko, umíš :-)*

guy
24. 04. 2008
Dát tip
já myslím, že smutní básníci zvládají i méně hořké úsměvy .. když najdou něco, co je vyvolá .. a nemusí to být jen pohádky i když při nich to jde nejlépe, pokuď se povedou :-)

? Nemáš zač, ale patří jinému :)

Pam!PUCH!
23. 04. 2008
Dát tip
Jejk! Děkuju:), I když nejsem báníčka)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru