Společný odpočinek

Zvrhlík: Proč ne? Ve mně to evokuje lehkost.. jakože plave, samozřejmě, jak jinak v tekutině :), ale tak lehoučce, jakoby se vznášel. ;)

Klidná louže, vajgl, žížala... pro mě je to jeden ucelený obrázek, jeden moment. Tak jsem ráda, že alespoň Zvrhlík to taky tak vidí :o). Nicméně, děkuji i Paulart za "rozebrání" a její variantu :o).

souhlas s Paulart.. a davam za tu kritiku tip /**

Paulart: Ale ty předměty (imho) ve vztahu jsou: Jsou přece v jedné louži! Pozornost není zaměřena na dva předměty, ale jen na jednu louži... Já bych naopak vyzvedl aliteraci: V louži se Vznáší Vajgl. I když slovo vznáší mi nepřijde moc reralistické. Aspoň si to neumím dobře představit.

Paulartova verze je perfektní ;)

Postřeh z louže :-). Ale s tím prvním veršem dohromady se to trochu rozpadá. První verš líčí ticho po dešti, kterým lze uvést v haiku mnohé jiné obrazy. Problém je i v pokračování, ve dvou předmětech, které spolu nejsou ve vztahu: mrtvá žížala a vajgl. To rozkládá pozornost, rozvojuje vidění. Jakkoliv se to může jevit absurdním, mohlo by toto haiku nabrat jiný rozměr, kdyby se třeba mrtvá žížala vezla na vajglu: V louži plave na vajglu mrtvá žížala. Jestli ses rozesmála, je to zároveň i trochu směšné, což není na škodu :-)

Vznáší? S?

:)) *

brrr... *

šiššš to je pťákovina :-)))))) já to snať aji wotipuju :-)

:))))))

má to svůj půvab :-)

eh, naturalisticke :P