Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Světlejší včerejšky

12. 05. 2008
9
24
4197

Doufám že se mi podaří pokračovat... - jsem totiž dost líný.. =) Bavte se v rámci možností ;-)

    Elvis seděl za stolem. Za jeho úplně obyčejným dřevěným stolem s rozvrzanou nohou, podloženou poskládaným čtverečkem stránky z románu Bídníci. Nebo možná nějakého jiného. Elvis si už nevzpomínal. Měl pocit, že by měl něco udělat - třeba jako napsat báseň. Ne, ne.. básní napsal už stovky a žádná nebyla dost dobrá. Možná by mohl napsat povídku. Jenže povídky jsou moc dlouhé na to, aby zachytily jeden z jeho výkřiků do tmy a příliš krátké na to, aby do nich mohl vepsat aspoň část svého rozervaného já. Elvis o svém já mluvil vždycky jako o rozervaném. Dodávalo mu to jistou dávku sebevědomí a cítil se pak důležitější.
    Napíše román. Ano, to je to správné - bude to román na pokračování a bude o... No, o čem by měl být? To jej nenapadalo. Věděl jen, že chce na papír zapsat vše. Své ztracené lásky, netečné přátele, své pády a zvedání se, své úspěchy, své.... A také jej už štvalo to jméno. Není přece žádný Američan - tak špatně na tom zase ještě není. Mnohem raději měl Rusy. Mohl by si říkat Voloďa. Ne, Voloďa ne, zní to příliš obyčejně - tuctově, jakoby poraženecky... Dimitrij? Lev? Všechno špatně. Saša? Ano, Saša zní dobře. Ta lehkost s jakou jméno vyslovíte - spíše přímo vypluje z vašich úst.... jednoduché a přitom geniální. V klikatém tvaru písmena S je vidět jakási složitost nositele, která je ještě umocněna když se nad S přidá háček a získává tím téměř hrdinský  náboj - jiskru. Elvis se pousmál a na první papír s mastnou skvrnou uprostřed, pečlivě do levého rohu vepsal: Saša. Nakrabatil čelo, a zamračil se na papír. Saša se ani nehnul - je tak silný, nebojácný - přesně jako on. Duší se mu rozlila spokojenost z dobře vykonané práce a rozhodl se tento svůj dílčí a přesto velmi významný úspěch oslavit. Natáhl se pro láhev rybízového vína.
Nohy zapřel o stůl, zhoupnutí židle a se slastným úsměvem upil vína. Viděl pavouka v rohu pokoje nad skříní. Napadlo ho, že by občas mohl vymést pavučiny. Vedle jeho dnešního počinu byli ale pavouci i s jejich výtvory naprosto nepodstatní. Dnes zemřel Elvis a zrodil se Saša - neobyčejný hrdina dnešní společnosti.

24 názorů

Tisovyluk
24. 01. 2011
Dát tip
já bych tam dala víc mezer a tak, aby to bylo přehlednější ke čtení.

ludmil
05. 12. 2009
Dát tip
Pěkné, skromné. Přečti si moje "Zápisky". Ty jsou pokusem o stvoření takového románu zbytečného člověka.

:-) tak až mě pochopíš,svěř se prosím.. já občas nechápu ani sám sebe... :-)

proč? píšu tak tři roky - když jsem se po prvním roce podíval na svoje díla ze začátku, byl to děs a hrůza. když jsem se po druhém roce podíval na rok stará díla, byl to děs a hrůza - až budu za rok číst tohle, bude to děs a hrůza... =)

teda, pustit se do mé prózy, to chce řádnou dávku odvahy ;-) ale naštěstí je to krátké - velmi krátké, abych neodradil...

začíná.. hm... ale má to slabší chvilky některé to pokračování... nevím, no... uvidíš sama :-)

avox
25. 08. 2008
Dát tip
začíná to dobře... jednotlivé obrazy si přece čtenář rozvine sám :-) */

katugiro
05. 08. 2008
Dát tip
Zatím nic. Nudné mi přijdou hlavně myšlenkové pochody ve stylu "možná tohle/nebo ne" a zbytečné rozvíjení některých motivů. Uvidíme dál.

Alú
02. 07. 2008
Dát tip
ee mám?

už jsi četla všechny pokračování "prologu" ? :D

Alú
02. 07. 2008
Dát tip
ahááá prolog za prologem a pak dílo- někdy možná příště (což vyšlo) ok, nepochopila. Hodně zdaru

to Alú - tohle je prolog, nechtěl jsem tu nic rozvádět... :-)

Alú
02. 07. 2008
Dát tip
Tohle bych vynechala nebo rozpracovala: iděl pavouka v rohu pokoje nad skříní. Napadlo ho, že by občas mohl vymést pavučiny. Vedle jeho dnešního počinu byli ale pavouci i s jejich výtvory naprosto nepodstatní

:D jojo

jazzgirl
08. 06. 2008
Dát tip
Jo, vlastně, promiň, tohle není jednička, ale nula, tedy pořadově, nikoli kvalitativně, samozřejmě:-)

jazzgirl
08. 06. 2008
Dát tip
"Jenže povídky jsou moc dlouhé na to, aby zachytily jeden z jeho výkřiků do tmy a příliš krátké na to, aby do nich mohl vepsat aspoň část svého rozervaného já." "V klikatém tvaru písmena S je vidět jakási složitost nositele, která je ještě umocněna když se nad S přidá háček a získává tím téměř hrdinský náboj - jiskru." ***

to: Pišta: není to povídka, spíš takový prolog :-) to: Roman - dík, ale to už jsme jednou slyšeli.

Jako povídka je to naprosto k ničemu. ... Ale jako začátek povídky - to je jiná! Lehký čtivý styl, zajímavý náznak zápletky, bez chyb (tedy já osobně bych poradil pohlídat si přivlastňovací zájmena)... Inu, jsem vcelku zvědav na pokračování.

ne, myslím že to je nick který už používám asi 6 let a nehodlám ho měnit kvůli jednomu Romanovi - i když L =) - no a mohl jsi se vyjádřit raději na autorské stránce - tady by měl zůstat prostor pro lidi, kteří si to třeba náhodou přečetli a nesoudí člověka podle nicku. Tak si užij hezký den a raději ode mě nic nečti - stejně to budou jen braky, že? =)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru