vzadu

Ať je námětem cokoli, podle mne jeto nemožnost vymanit se z předurčení (nebo ze zvyku?, ve druhé strofě se báseň rozpadne.Je známá věc, a potvrdili to i největší mistři, že dobrý začátek je ze všeho nejdůležitější.Pak už to jde samo.Těm,kdo se k cíli propalují ovšem hrozí, že se cestou ztratí. Chce to trpělivost.Rým v 1. verši obou strof jasně ukazuje, jaká by měla být struktura druhé strofy.I když to tak na první pohled nevypadá,je tu založeno na paralelismus, báseň by měla mít, třeba i oslabenou,pointu.

Mno, každý si něco najděme :-)

óóó... dokud je ti letící čas pírkem, přes všechen žal, jsi šťastný člověk */

Ach tak :-) pardon

Spíše situace, kdy jsme tento postoj řešili :o)

Děkuji, nevím, jestli bych to nazval situací, spíše životním postojem...

vzpomněla jsem si na slova jednoho kamaráda, na onu situaci.. přesně jsi ji popsal. TIP

přijde mi to jako prostředek něčeho, dobrej prostředek, ale pro ten postrádající začátek a konec bez tipu