mamince

A poznala bys syna

                  kdyby zaklepal

                             kdyby žil

      kdybych to byl já

jak prašivej pes

u dveří s kukátkem

a páskou přes oči

děravý paraple

v kolejišti vzpomínek

jak tenkrát

nebo ještě tuhle

Občas se tam vracím

rozvaliny domu

kde zníval náš smích

víš,

      vím že mě sleduješ

a není mi to jedno

            a v úterní odpoledne už nechodím čekávat tam k mostu

            tvojí fotku už dávno otočil jsem zády

jen snad občas pomyslně lehám ti do klína

a jednou měsíčně

                            položím ti růže

                                                     na obvyklý místo..