Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Javor

08. 07. 2001

2148

Autor

Had

Po vzoru jiných písmáků (nebo možná jen z nedostatku momentální inspirace) sahám do hadího šuplíku a vytahuji toto zhrzené dílko z 12.4. 1994 :o).

Na keři u plotu se zachytil Tvůj vlas.

Vítr si s ním pohrával

jako by neměl nic jiného na práci.

V dálce zařehtal kůň ze stínové země

a kdesi za zády mi tiše zapraskal oheň.

Vzpomínám.

Chtěl jsem ještě slyšet Tvůj hlas

Chtěl jsem se tě naposledy dotknout

Ale teď už nechci nic.

Až Tě příště potkám,

řeknu jen Ahoj

a víc už nic.

Bylo by zbytečné krást slova,

jejihž význam by Ti už nic neříkal.

A tak tiše praská oheň

a v dálce (se) řehtá kůň

a vše je tak, jak se prý dalo čekat.

Ne poprvé, ani naposled ...

Za deštivou clonou se zablesklo.

Hrom zaburácel a opona spadla.

Začala nová éra beznaděje.

A s nadějí je to jako s javorem.

Staré listí opadá

a nové vyraší.

1 názor

Mea

20. 07. 2001

Dát tip

první dvě a poslední dvě sloky - super!!! a za ně TIP Ale ten zbytek, ten si tam dopsal, aby to bylo delší ne??? Dyť se to tam vůbec nehodí!

No, víš Mej, ty prostřední dvě sloky jsou vlastně důvodem, proč jsem to psal....I když možná nejsou tak povedené jako začátek a konec, tak přesto jsou vlastně (co do obsahu) pro mne nejdůležitější. Jinak dík za tip :o)))