Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Co snídaly mraky

01. 06. 2008
6
5
1123

Řekni, drahá, jsem tak starý

že se mé tělo krutě mstí?

chce vysmeknout se z objetí

své duše            prý věčné

která mu smrtelnost závidí

 

Já přece vím, že někdy

mraky nebe snídají

a k poledni je vídám

jak ze stolů sklízejí

 

A pak že je nebe černé

to jen tvé oči nevidí

že modrá se a šediví

 

Neboj, je to jen voda

když příroda skrápí své listí

a z něj pak kapky kloužou

jak kloužou duše do lidí

 

Jsem tak mlád, že vím…

podzim vše, co zvadlo

odklidí


5 názorů

Alú
06. 08. 2008
Dát tip
Něco takového jsem tady dlouho nečetla! *

TaBeáta
27. 07. 2008
Dát tip
smrtelnost je krásná záležitost..tip a pokárání, kdepak jsi od 1. 6., hm?:)

Winter
02. 06. 2008
Dát tip
Ano, taky mi přijde, že kloužeš po povrchu - odbíháš sem a tam, uchpojueš různá témata, která by tě jakože navedl k středu, ale ve výsledku z toho cítím spíše tápání.

Honzyk
02. 06. 2008
Dát tip
...ja taky ***, protoze todle mi pripada az detsky, a nevadi mi to ani v nejmensim....

Oldjerry
02. 06. 2008
Dát tip
Někdy je těžké vyjádřit přesně to, co člověk chce. Toto je ten případ - jen tuším, cos chtěl vyjádřit. Některé obrazy se mi líbí tak, že si tipnu

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru