Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

prosím drž mne pohromadě

10. 06. 2008
3
9
827
Autor
marion_

peklo je uvnitř

drásám svou duši

pěkně to bolí

 

utéct a nalézt ráj

někde nahoře

ale nemohu

 

padám dolů

ztrácím se

schoulená sama v sebe

 

nic nedělám

nic nejsem

v nic nevěřím

 

jen čekám

až zaklepeš u dveří

 

ne ty jsi hluchý k mýmu volání

necítíš

 

ale já pukám citem

potřebuji tvou pomoc

nebo mě to roztrhá na kusy

 

a nikdo mě nesloží zpět

9 názorů

To je za trest, tohleto...

marion_
17. 06. 2008
Dát tip
co by bylo lze?

Ta by si vyžádala něco, co by bylo lze kriticky rozebírat, milé děvče.

marion_
17. 06. 2008
Dát tip
a to má být kritika?

Holčičí básnění z údobí mezi doznívajícím hormonálním třeštěním a počínající socializací ve společnosti. Odhadem něco málo přes dvacet:)

damaxy
10. 06. 2008
Dát tip
poznám ten pocit,keď sa chuliš do seba hlbšie a hlbšie a necítiš nič,ani studenú vodu keď na teba padá ...nepreberie...

marion_
10. 06. 2008
Dát tip
jsem ráda že v tom nejsem sama ;-)), děkuji

Grainee
10. 06. 2008
Dát tip
to znám. Je to moc povedené. Tip

Lilie
10. 06. 2008
Dát tip
Nejhorší je, když uslyší, až to puknutí ... Mám raději rýmy, ale pěkná positovka ... Tipipit

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru