Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sám se zeleným čajem

10. 06. 2008
4
4
1533
Autor
Damik

Cítím tvé bílé zuby na svém srdci

V šeru večerního lesa

Nečekané šelesty prostupují páteří

 

Chladnými prsty laskáš padající listí

Jsem hostem svého těla

Hovnivál kodrcající se odnikud nikam

 

Místo nohou chůdy z dubového dřeva

Nad rybníkem mlha

Na vlasci ticho a dvě rybí šupiny

 


4 názory

Neznat kontext, zdrbnu to. Ale jelikož ho znám, zdrbl bych dvojnásob (neudělám to jen proto, že jsem líný). Poraženectví není pro básníky!

Bebitka
30. 06. 2008
Dát tip
pěkný, hovniválku, takový pro tě typický, troufám :)

Amanda
20. 06. 2008
Dát tip
No, az na toho Hovnivala je to uplne uzasna atmosfericka pocitovka, ktera ktera pohladila oci i dusi.

kawa
16. 06. 2008
Dát tip
Jůůů:-) Křásný Všechno je to těžký, takový beznadějný čéče Takhle se plácat kolem rybníka! Lépe je ryby chytat, teď nám začala sezóna na dravce;-) Už mlčim a mizim;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru