Jako dvé koťátek

Safián: Možná máš pravdu. Já bych to možná psal taky jinak i když to sám bych tam nedával, spíš bych jen smazal tu čárku před "a". Ten slovosled posledního verše jak ho navrhuješ Ty, mi je normálně bližší, ale jinde zas druhým vadilo právě to, že jsem to napsal jako Ty! Mám rád nezvyklé obraty a pořadí slov, dělení veršů na dvě řádky nejen kvůli rýmu, ale i kvůli jistému stupňování v přednesu...Ale co člověk, to názor!;o)

Rytmicky je to jako Cestička k domovu.V poslední strofě hned dva kiksy / ve 2 a 4. verši/.Místo daktylotrocheje je tu jamb a ten konec ani nevím co je.Snad by to bylo lepší takto: Nikdy tě nezradím, nestočím sám svůj zrak za jinou, dobře vím, tebe jen že mám rád.

;o)

neoOpica:???

pěkná "dětská" *

Si, seňor!;io)

To víš, zkouším psát různými styly...Mimikry. víš?

Já asi taky ne, kdyby byla možnost ten program trošku obměnit, ale některé romanticky založené dámy takový úvod přímo vyžadují právě proto, aby se do toho stavu pohody dostaly! Musíš se dotknout jejich duše, než si Tě pustí dovnitř! /Do srdce i jinam!/;o) P.S. I když i ženská duše podléhá proměně...Naštěstí!

neoOpica: O tom, co gentleman zve galantním dobrodružstvím, je lépe pomlčet! Ať si každý vybere sám! Tohle měly být jen veršíky památníčkového typu...

uch být ve chvílách dobré pohody asi bych si nečtl básničky;)

To jsem rád!;o)

roztomilé, moc se mi líbí "dvé koťátek", díky :-)))*