Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nemocniční

08. 07. 2008
1
3
730
Autor
mirindaL
            Je jarní odpoledne a já sedím sama v čekárně u lékaře. Za sklem čekárny vidím různé postavy. Pacienti se jen tak tiše procházejí po chodbách nemocnice a mezi nimi spěšně se pohybující lékaři a sestry.
Je to zvláštní pohled. Jakoby se mě ten svět za prosklenou zdí vůbec netýkal.
Matně ke mně doléhají různé zvuky a hlasy.
Ty pohybující se postavy mají jistě svá jména, sny, touhy a vlastní příběhy.
 
Přemýšlím nad tím, zda i mě někdo takhle pozoruje. Určitě ne, říkám si. Jsem tady sama, v té malé a kupodivu i trochu útulné čekárně, sedím a civím na procházející lidi na chodbě. Co by na mně mohlo být zajímavého?!
 
Naproti chodby je další čekárna. Usuzuji, že asi příjem.
Vidím jak ke dveřím příjmu přichází starší paní a klepe na dveře. Zatím na ní nevidím nic zvláštního. Jen další postava na chodbě, další objekt mého pozorování pro zahnání nudy, říkám si.
Zpoza dveří vystrčí sestřička hlavu a ptá se: „přejete si?“ „Ano“, říká paní. „Já mám zítra nastoupit do nemocnice. A napadlo mě……..prostě…..chtěla sem se zeptat, zda mohu nastoupit už dnes?“
„Ale proč? Když máte nastoupit až zítra, tak přijďte zítra.“ Vidím jak sestra nechápavě kroutí hlavou. Určitě si myslí to samé co já. Proč chce jít někdo dobrovolně do nemocnice o den dřív?
Sestra se již chystala před paní zabouchnout dveře, ale ta se nedá. „Víte, ale já bych opravdu ráda nastoupila již dnes.“ Sestra jen dál nechápavě kroutí hlavou. „To opravdu nejde. Dnes tu už není žádný lékař, který by vás prohlédl, (myslím si, že to určitě nebyla pravda) tak jděte domů a přijďte zítra.“ Ta paní ztrácela svou sebejistotu. Místo počátečního nepochopení mi jí začínalo být najednou líto, aniž jsem věděla co bude následovat.
Další slova zazněla zcela nepochopitelně a věrohodně zároveň.
„Já nemůžu jet domů. Nemám peníze ani žádný domov. Jsem bezdomovec. A všechny peníze jsem utratila za cestu sem.“
 
Vzhledem k tomu, že se událost stala tohoto jara, tedy jistě všichni víme, co to v zdravotnické sféře znamená……….
Vytanula my na mysli jen jedna jediná myšlenka, a když teď nad tím uvažuji, asi dost hloupá.
 
A jak bude platit poplatky za pobyt v nemocnici?
 

3 názory

mirindaL
10. 07. 2008
Dát tip
a jejda, sem odhalena:) jo jo, ráda pozoruju lidi, ale toto je pravdivý příběh, žádný můj výmysl:))

jeminacku, mame stejnou "uchylku" koukat se po lidech a premyslet o jejich pribezich ;-)

Řízek
09. 07. 2008
Dát tip
dneska už nejni nic lehký... člověk platí "zdravotní" pojištění, ale to jaksi nezahrnuje nemocniční a lékařské poplatky, mno, je to bordel v tom našem státě :D ale k dílku, máš tam úplně zbytečně jednu věc řečenou dvakrát: Místo počátečního nepochopení mi jí začínalo být najednou líto. Nastoupila lítost, oproti nepochopení, aniž jsem věděla co bude následovat. jinak se mi dílko líbilo, tip*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru