den

prosím omluvte chyby dlouho jsem nic nepsala :(

Vánek jemně zafoukal a já si všimla, jak se k zemi snáší drobný zelený lístek. Slunce na obloze zase o kousek povyskočilo a jeho paprsky laskaly bledou kůži na holých pažích. Po dlouhé zimě a prchavém jaru tu máme léto a já stojím na stejném místě, jako před několika měsíci, kochám se stejným pohledem a moje srdce zběsile buší av hlavě mi zvoní radostný hlásek: "Jedeme domů!" Před několika měsíci tomu bylo jinak, ten den bylo nebe černé a z těžkých mraků na zem padal hustý déšť, jehož kapky se mísily s mými slzami. V mé duši byl strach, smutek, stesk, beznaděj, ale hlavně hrozný zmatek. Málem jsem ani nevystoupila z autobusu a ztěží jsem se doškobrtala domů. V mé hlavě zněl varovný alarm: "Jste těhotná, třetí měsíc, interupce není možná." Bylo to jako rána do hlavy nečekaná na jednu stranu šťastná na druhou v naší finanční tísni.... A dnes tu stojím s rukou na zvětšeném bříšku a usmívám se do paprsků slunečních. Finanční situace je hrozivá, budoucnost nejistá a přesto na chvíli opouštím tento svět a sním při čekání na autobus s otevřenýma očima. V duchu si říkám: "Za chvíli budem u táty maličký."

---