Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NETYPICKÉ HLEDÁNÍ KEŠÍ-2

07. 08. 2009
1
2
1702
Autor
fungus2

Část druhá

Další keš měla být ukrytá někde poblíž kostela, a tak jsem k onomu kostelu došel. Jeho prostranství bylo ohrazeno nevysokým plotem a já jsem se rozhodl, že jej s rozběhem přeskočím. Po nárazu do zasklené vývěšky u plotu, se mi zajiskřilo před očima, a já jsem se ocitl zaražený v otevřené popelnici. Chvíli trvalo, než se mi vše v hlavě srovnalo, načež bylo mou snahou se z popelnice dostat. To se mi však nepodařilo a já se s popelnicí začal kutálet svažující se ulicí. Popelnice se zakutálela až na nábřeží, kde se mi jí konečně podařilo opustit.
  Poněkud vrávoravě a točivě jsem došel zpátky k ohrazenému prostranství kostela. Další přeskakování mne nelákalo, a tak jsem se rozhodl přelézt plot. Jeho horní část však byla zakončena ostrými hranami a mne se zmocnil pocit napíchnutosti. Zároveň jsem nějak na plotě uváznul a nebyl jsem schopný se nikterak pohnout. Tahle poloha nebyla vůbec pohodlná, ale na užasle se tvářící kolemjdoucí jsem se usmíval.
„Co na tom plotě, pane děláte?“ zeptal se mne malý kluk.
„Já se tady jen tak rozhlížím,“ zněla má odpověď.
„Maminka mi říkala, že nemám na žádný plot lézt.“
„Na tenhle rozhodně nelez.“
„A proč jste na něho tedy vylezl?“
„Já jsem totiž zkoušitel plotu. Zkouším, jak se dají ploty přelézt a pak jejich majitelům navrhuji, jak je mají zlepšit, aby je nikdo nepřelezl.“
„Já chci taky být zkoušitel plotů.“
„Na to si ještě moc malý.“
„Já budu ale brzo velký!“
„To určitě ano.“
„Už vím, čím chci být, až vyrostu! Hned to řeknu mamince!“ vyhrkl chlapeček a běžel pryč.
„A sakra. Taky jsem si mohl vymyslet nějaké lepší povolání,“ pomyslel jsem si a přitom mému zraku neunikl pomalu jdoucí ohnutý muž s hůlkou. Kráčel přímo ke mně a já jsem měl obavu, že narazí do plotu. Pak jsem však ke svému překvapení zjistil, že se nacházím na vrátkách plotu. Muž mne asi vůbec neviděl, jelikož stiskl rukou kliku a vrátka otevřel. Já byl tak překvapený, že jsem mu ani nic nestačil říct. Když dveře nečekaně prudce zavřel, tak mne to zabolelo.
„Jéééé!“ vyhrkl jsem a po dopadu jsem se rozplácnul na zemi. Muž kráčel pomalu dál ke vchodu do kostela, zatímco já jsem pozvolna vstával a narovnával se. Pak jsem se však vrhnul na hledání oné keše. Začal jsem plíživou chůzi jít podél zdi kostela, načež jsem došel na jakousi mříž. Nevypadala moc pevně, ale mne to nedalo a dupnul jsem na ní. Vzápětí se ozvalo křupnutí a v mém podání zazněl táhlý výkřik.

KONEC DRUHÉ ČÁSTI

 


2 názory

fungus2
14. 07. 2008
Dát tip
Díky. Bude určitě veselé.

Zbora
14. 07. 2008
Dát tip
Už se nemohu dočkat pokračování.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru