Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnnet
Výběr: Augustin_Šípek, a2a2a
15. 07. 2008
23
23
3467
Autor
Eileen
seděla jsem v borovici
rorýs spící letěl výš
svítání hor pálilo mi paty
znásilňovalo mě tiše
ty jistě víš
co se v náprstnících píše
život Anety
namaloval špatný obraz
raka v ruce
páteř vytékající z těla
mízu těkající z řas
Otče náš, jenž jsi v šedé alce
zhnasněme dlaně tvé
jsou i hvězdy tvé?!
naruby a rozšklebené
v záři chemoterapie?
až v moci tmy je trochu blaze, když
beránek krev nám z tepen pije
23 názorů
malej_blazen
30. 10. 2009větroplach
26. 05. 2009
á, tenhle příběh o Anetě znám.
líbí se mi dvě věci
borovici - rorýs spící
a potom decentní náznaky příběhu v kontrastu s drsným a syrovým: páteř vytékající z těla
vřelost vyvěrající z inspirace je místy znát, ale upřímně, tak to má být.
zdani_klame
21. 11. 2008
Blízký Tatínek na nablýskané mašině L-159 Alca? :)
Smutné, zoufalé, k neusmíření. Obvykle krajinu srdce člověka zpráva ze vzdálenějších štrek neudolá; leč nedavno jsem slyšel o děvčeti z Ostrova, ve třinácti odmítla další martýrium na jatkách - nezvratné to rozhodnutí pro přežití ..., člověk by se vesmíru příčil, nezmění obraz krve.
-t-
Hodně silná, některý výrazy nebo obraty se mi v ní líbí míň,to je ale čistě můj pocit jako čtenáře zvenku, jako celek mě zaujala dost, moc pěkná*
Bezprizorný
07. 08. 2008
to je neskutečná záludnost, jež ve snech nejděsivějších hrozně jektá
ježišmarja, prostě to, že tě nemohu číst jako kohokoliv jinýho pro to, že text vztahuju k tobě, což vede k dezinterpretaci.. tak
Augustin_Šípek
16. 07. 2008
hmmm, nelíbí... převládá spíš nepříjemnej pocit plynoucí z interpretačních tendencí k tobě
ale jsem rád, že jsem mohl zase něco číst