Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stroj

21. 07. 2008
17
12
3085
 

A tak jsem se probudil na tom smutným letišti. Smutným, protože je tak obrovský pro nic za nic. Veliká postel bez ženy, jedna deka a malinkej polštář s motivem letícího orla. Myslel jsem, že jsem z toho flámu venku, ale ve skutečnosti jsem v tom stále lítal a marně se snažil rolovat na rampu. Toho chvástání, tý bohémy už bylo fakt dost.  Čučím na jeden bod svý záclony, bez peněz, bez retek, bez perspektivy. Chtěl bych se tomu vysmát, ale smích se mi láme v hrdle a zavrtává se mi do žaludku. Už tři dny žeru hrách třetí jakosti a piju tu nejmizernější kávu. Bytnýmu vysím osm táců za elektriku, nájem už ani nepočítám. Ty cimry se mi zprotivily, a tak plísně a hmyz tady dostává navrch. A je to šílenství bez poezie, bez romantiky, jen zkurvená, táhlá kocovinová melancholie. Hodiny tečou kolem a víří prach a slunce to pro větší ošklivost nasvěcuje zezhora a přidušeně se mi tlemí do ksichtu. A takovejs bejval kurva hezkej. Tvoje láska ze základky volila mezi tebou a Horňákem. Teď tě mlsně pozorujou na ulici starší paničky s křiklavými rty a ani ony by si to s tebou nerozdaly, ten pohled je spíš mateřsky soucitnej. Chlast způsobil, že všechny dobrý myšlenky se vrazily do deklamace, do pouhýho mluvení, úplně si se vykecal na mrť. Teď, když se podíváš do sebe, vidíš nechutnou skládku uprostřed kdysi parádního  lesa. Těkáš, skáčeš po kluzkejch nezřetelnejch kamenech svý duše. Dostal jsi SMS. Pozdrav z Glazgow. Všichni jsou v zatracený prdeli. Možná jsi nebyl na správným místě, anebo jsi tu byl pozdě. Glazgow, to znělo dobře. Zítra v Glazgow! Ale nic. Hovno se stane. Budu tady sedět a snažit se vymáčknout NĚCO z těch absolutně nulovejch vajglů. Není co dělat, není kam jít. Mám modrej psací stroj, moje poslední páka v týhle pitomý existenci. Mám erekci a divokej pohled. Mám hlad. Ale už ani jedinou kuličku hrášku by ta moje ubohá řiť nepobrala. Myslím teď na Hrabala, jak se cítil v těch nevhodně vyžehlenejch prostěradlech. V tom unifikovaným bastardu nemocniční pračky. Vstal a s hrůzou zjistil, že jeho pohyby ztratily na vláčnosti a grácii koček. Vstal a nohy se mu obuly do mrtvejch papučí. Ty rána tyrana. Ten Muž se postavil na dvě, což je ta nejmíň vhodná poloha mezi náma savcema. Něco, jako když si chlápek, kterýmu zvoní hrana, chlápek NA HRANĚ otevře lovecký potřeby… A tak taky vstanu, zašlápnu slzu do koberce a znovu se otevírám tomu životu, jdu chcát. A oblouk, kterej vytvořím je religiózní šampaňské brut. Prostě je na skok ještě příliš brzy. Vrátím se do pokoje a vrazím do stroje list.





12 názorů

Metta
31. 10. 2010
Dát tip
dobrej font**

Karlovačko
07. 10. 2010
Dát tip
jestli te to zajima, tak mi to prijde az po hrabala strasne stylizovany. jak kdyby sis to komplet vymejslel. ale koneckoncu i tak..to ze mas talent, to vis..takze se asi nebudu dal namahat..

klobúk
02. 08. 2009
Dát tip
Vynikajúce a najmä obdivujem, že pri tejto téme to nevyznelo pózersky alebo sebalútostne. Stále zachovaná zvláštna dôstojnosť a hrdosť..

Noneta
06. 07. 2009
Dát tip
...na skok je vždycky ještě brzy.... :)

America
24. 04. 2009
Dát tip
Úplná balada, cejtim se uspokojeně.*

díky Jarmilo, za návštěvu, za tipance a za přízeň*

HODNĚ dobrý, bezchybně zachycená beznaděj, kterou občas taky pociťuju...brrrrr, TIP.

Bluedragon
22. 07. 2008
Dát tip
Eh co, DaNdÝ už to stejně všechno řekl... tip

DaNdÝ
22. 07. 2008
Dát tip
Sakra dobrý, ten Bukowskejch je tam docela znát řek bych, je to hravý - to s letištěm, moc pěkný, neviděl bych chybu. Možná by se mi líbilo víc příběhu, ale tady to jako vyjádření aktuálně ranních pocitů nevidim chybu

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru