ach tedy – jakže je to???

oú – aby snad lásky nebylo málo

a nevysvětlovala si ji každá jinak

uděláme v ní jasno

vysvětlíme do největších detailů

světlomety svých písní

kulomety svých tužeb

aj drahomety všechněch met

jasně a jednoduše

od jedné do jedné duše

seriózně a s jistotami

přes zesilovače a přes tamtamy

svoláme do karavan nosiče rozkoší

a provedeme je spouští

a až se věky dostatečně rozkoší

Fatnem se Morgánou tam v polopoušti

ji zanechanou v oáze

jí roztancujem v odváze

jak sama láska chtěla

když ještě štěstí usmívalo

a nevyzařovala si každá onak

jen láska – jediná decibella

na hmatníku sil přes úžasno

úhozem skutečností zpřísní

a z dobrodružství je dobrodluže

a nic už (láska) nechce vzíti zpět

protože podruhé ji nepotkáš

když nepřeletuje

svět – úlomkář

sází túje

pro stíny nad každé romaneto

ale to naše – miláčku – jasně je nad stín ramenato...!