Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cestou domů

01. 08. 2008
0
0
609
Autor
turtle

Seděla jsem ve vlaku. Za mnou seděla matka s dcerou. Romky. „Jsi žena, nebo chlap?“ ptala se matka své dcery. To mě zarazilo. Co je to za otázku? Následovaly další otázky. Hlasitost řeči romské ženy se stále zvyšovala, za chvíli celý vagón slyšel, ač nechtěl, co křičela na svou dceru. Ta měla sklopenou hlavu a neodpovídala. Párkrát se nepřirozeně zasmála. Skoro hystericky. Celá ta scéna byla hodně trapná. „Jak to vůbec můžeš říct, že jsi něco měla s holkou? Jak to sakra můžeš vůbec říct? Půjdeš do nemocnice a budeš se léčit, rozumíš? Jsi nemocná!“ Dcera jen seděla a prohlížela si červeně nalakované nehty. „Ty se máš dívat po klucích! Ale ani to ne, vždyť je ti čtrnáct panebože! Slyšíš mě? Co mi k tomu řekneš?“ Dcera zvedla hlavu. „Marek už ve třinácti spal s holkou.“ Žena se zabořila do pohovky ještě víc. Jako by se jí hroutily iluze o hodných dětech. „To mi ani neříkejte! Jste zvířata! Ani zvířata to tak nedělají! Jste normální? Poslyš, už nikdy nebudeš mít nic s holkou, je ti to jasné?“ Chytla dívku pevně za ruku a začala s ní třást. Ta se jen smála pronikavým, nepříjemným hlasem. „Mně se líbí holky, tak to promiň, ale kluci se mi nelíbí.“ A zase se smála a smála, až jsem měla i já chuť vstát a jednu jí ubalit. „Ty jsi blbá a půjdeš se léčit! Je to nemoc, slyšíš? To není normální! Jak jsi jen mohla něco mít s holkou! Jak mi to tady můžeš tak klidně říkat a ještě dodat, že taky tvůj bratr je pěkná svině! To jste teda hezké děti.“ A začala brečet. Dcera se smála, provokativně se dívala na matku a pořád si pohrávala s prsty. Scéna jako vyšitá z nějakého psychologického filmu. Mnozí cestující dělali, že nic neslyší. Jiní jakoby nad tou scénou mávli rukou, jakože u tohoto etnika je tento způsob mluvy normální. Ale je normální i to, o čem se hádaly? Zřejmě ne. Stále platí zákonem daná hranice patnácti let, do kdy by sexuálně nevyspělí jedinci neměli pronikat za každou cenu do tajů světa dospělých. Alkohol a tabák jsou taky zákonem zakázány u mladších osmnácti let, ale všichni dobře víme, že to takto nefunguje. Třináctiletí kouří, čtrnáctiletí se opíjejí levným vínem. A tak to chodí. Je to špatně, to ano, ale co s tím dělat? A kdo s tím chce co dělat? A v čem je chyba? V rodičích? V dnešní době?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru