Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak ti krtci
09. 08. 2008
8
16
3063
Autor
Milly
24.7.2008 vlízt do metra po dvou tejdnech strávenejch s s pár lidma v přírodě je fakt zážitek.
Míjíme se
Beze slova
V prostorách metra
Zůstáváme sami
Beze slova
V prostorách metra
Zůstáváme sami
16 názorů
já měla zážitek doma, v malém prostoru místnosti mi hlasy přišly strašně hlasité, nezaoblené prostorem louky a lesa
jejdavilda
15. 12. 2008
To je fakt, lidi v metru jsou všichni takoví odosobnění. Mluvit s nimi nemá cenu. Když jsme tohle pravidlo s kámoškou porušily, aby jsme se zeptaly jestli jedem správně, v londýnském metru, tak nám jeden chlap řekl, že to nejede kam chcem a my se lekly a vystoupily. A on přitom lhal, za deset minut jel další a ten nás dovezl kam měl. Prostě všude je to stejný :-)
usmív
ano a ne
dívám se
do tváří
do očí
usmívám se
když zrovna nebolí
a když přijde tlačenice
netrpím
jen jsem
vidím
čichám
cítím dotek těl okolo
a nervozitu v jejich potu
a je moc jednoduché takto tiše meditovat
a usmívat se
ještě je to pořád
zbytečně moc
jednoduché
čau! určitě máš pravdu...náš první postřeh po puťáku kde jsme nepotkali poamlu ani nohu krom paní ve vesnickejch sámoškách byl: Tý jo tady jso uvšichni protivní.. takže i když jsi napsala velkou pravdu, tak by bylo moc pěkný k ní ještě něco dodat, aby to nebylo tak syrový... ale vážně díky
... já jsem byl z metra úplně konsternován, když jsem byl prvně v Praze ... a vůbec té nevšímavosti lidí k druhým