Kde je můj traktůrek?

„Asi jo Karle, dvanáctku“

Kdepak jsou ty časy, když osm mi bylo,

kde je můj traktůrek, plechový na klíček,

stačilo natočit, a pak se jezdilo,

k domečku z lega, pro cihly, pro písek.

Kde je můj revolver, a taky náboje?

Tohle mi k radosti bohatě stačilo,

řek jsem jen ogaři, pojďme už do boje,

a pak se od rána celý den válčilo.

Přišli jsme ze školy, tepláky na sebe,

aktovku do kouta, už jsem byl na stromě,

vylez jsem vysoko, skoro až do nebe,

proč mi ho skáceli,vždyť patřil jenom mně.

Jé ahoj Staníku? Jak bylo ve škole?

Z matiky jednička, zvolal jsem s radostí.

Mohu jít ke splavu? A mohu na kole?

To byly tehdy mé jediné starosti.

„Co je Staňo? Co si taký skleslý? Nedáme si rum?“

„Asi jo“