Mé víno

První sklenka vína je mi Kleopatrou,
když stisknu ji v pase zdobeném nefritem
zachřestí náramek v zápěstí zlobně
do vzduchu nakreslí znamení hadí a,
věky nehybná stráž u dveří pohne se
Pyšná je Kleopatra, poslední Farao
já však přece ochutnám
její Božské krve

Druhou sklenkou je Salome jíž
stačí jen prstem si ukázat
a padne ti k nohám co budeš si přát
to praví ti král, Salome
smutná poběhlice tančící pro osud
po kterém netoužila jsi
Pojď ke mně, střevíčky baletky jemně ti sundám
z nožek co …, zapletly se

Třetí je Ginevra, paní má vznešená
tváře jí lemují zlatisté pletence
září mi do noci gotickým obloukem
na meč z toledské oceli po boku
rytíř já na hradbách bdím
nad jejím spánkem půvabným
Ráno mě propustí, s polibkem do dlaně
odjedu vstříc novým nebezpečím

Čtvrtou sklenkou je Stázička, kvíteček venkovský
v blůzičce zdvižené kordulkou
ňadýrka mléko a jahody
lasička z mariánské družiny která už
umí vzdychnout na louce s čtyřlístkem pod hlavou
vede mě za ruku, běžíme travou
oči jak obláčky ústa jež dýchají
Bože můj nezlob se, odpusť těm co ještě nic neznají

Pátou sklenkou je Carmen, ta snědá ještěrka
pozor můj pane vzdělaný na ústa
svoji malou dýku za podvazkem mám nadosah
jediné slůvko uklouzne vám po jejím břitu a
Carmen nikomu neodpouští, to každý ví tu
Z hlavou hrdě vztyčenou raději
odejde středem mezi dvěma četníky
ostrými zuby ret prokouslý, dívám se za ní

Šestou je mi Audrey Hepburn, kterou
marně nabádám rozumem mudrce že
zásuvky v kuchyni nejsou tu za schůdky
a kocourek strakatý určitě najde se
slíbím ti pohádku, i když jsi dospělá
že v domě Tiffany, jen kousek tramvají
mám pro tebe diamant, velký jak snídani
Očima dítěte, s bradou na koleni, směje se

Sedmá je …
ty jsi se vzbudila?, zmateně uhýbám očima viníka
a vám už nic neřeknu, sedmou sklenku má milá vypila
ale přece jenom …,
Lásko řekni, čím jsem ti? - a važ dobře kým
nebo ti odejdu, a mám kam, už se ti nevrátím.

---