Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Ušatý buddhista
datum / id20.09.2008 / 296808Vytisknout |
autorLáďa Řemen
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno779x
počet tipů1
v oblíbených0x
Ušatý buddhista
Musím sa znovu dostať do čistého stavu mysle, stavu pokoja a múdreho pohľadu na svet. Jógou to už nepôjde. Na utorkové jógové stretnutia už chodia len samé ženy. Zmizol aj posledný muž (okrem mňa). Odkedy prišla nová cvičiteľka, agilná stará pani, učiteľka v materskej škôlke na dôchodku a začala sa sústreďovať na precvičovanie svalov panvového dna, ktoré zmierňujú priebeh menštruácie a uľahčujú pôrod, muži sa postupne vytratili. Zjavne si to neuvedomila a stále pridávala ďalšie a ďalšie ženské cviky. Najnovšie sa cvičí akási kalanetika Rachel Welchovej. Na jóge! Mne by to až tak nevadilo a vydržal by som úplne všetko, kebyže na záver cvičenia robí dostatočne dlhú vedenú relaxáciu. Aj keď mi tie rečičky ako: sedíte na krásnej voňavej rozkvitnutej lúke, v korunách stromov blízkeho lesíka spievajú vtáky..., lezú na nervy, relaxáciu potrebujem. Cvičiteľku nepočúvam, odkedy som objavil silný účinok Oshovho vyprázdňovania mysle, používam ho namiesto vedeného posedávania na lúke. Svoju hlavu si predstavím ako kôš na smeti, myšlienky ako odpad v ňom, a vysypávam, vyprázdňujem, až kým až kým v nej nie je nič, len čistá a žiarivá prázdnota. A teraz, keď bývalá učiteľka v materskej škôlke prehlásila: „ja sa relaxácie bojím. Je to manipulácia s ľudským mozgom, ja nebudem nikoho manipulovať, relaxáciu skrátim,“ stráca pre mňa jóga význam. Dúfal som ešte, že napriek skráteniu to stihnem, že aj tá krátka relaxácia bude stačiť na moje vyprázdňovacie cvičenia, lenže nestačí. Vyprázdňovanie mi prestalo fungovať. S jógou končím. Nájdem si skutočných buddhistov a budem s nimi meditovať.
Prišli skvelé časy. Nájsť niečo prestáva byť problém, stačí zadať kľúčovú frázu do internetového vyhľadávača. Najlepší je vraj gúgl. „G o o g l e, bodka, kom, píše sa com“ nadiktoval mi kamarát do telefónu.

Sedím na buddhistickej prednáške, počúvam s natrčenými ušami. Fantastické, presne toto som potreboval. Sloboda mysle, boj s emóciami, osvietenie. Prednáša taký ušatý chlapčisko so šišatou hlavou z Prahy, bývalý karatista Jiří Stejskal. Stále sa usmieva presvedčivým nehraným úsmevom. Nič ho nezaskočí, otázky katolíckych vyrývačov zvládol excelentne, pričom mu jeho sebavedomý úsmev nezmizol z tváre ani na sekundu. Závidím mu, mne bilo srdce a kypel vo mne hnev. Vyrývačov by som najradšej nakopal do zadku. 
„Sú u nás nejakí buddhisti, s ktorými by sa dalo meditovať?“ pýtam sa na záver.
„Jesti máš na mysli vaše město, tak to nejsou. Nejbližši meditační skupina je v Trenčíne a v Bratislavě samozřejmě.“ odpovedá Jiří, po krátkej pauze sa pýta: “Jak se jmenuješ?“
„Laco Remeň.“
„Teší mně. Laco, můžeš na mně počkat po prednášce?“
„Samozrejme.“
„V pořádku, tak na mmě čekej.“
Prednáška skončila. Jirko je hladný: „Laco, kde se tady dá najíst?“
„Myslíš dobre alebo lacno?“
zadku. 
„Sú u nás nejakí buddhisti, s ktorými by sa dalo meditovať?“ pýtam sa na záver.
„Jesti máš na mysli vaše město, tak to nejsou. Nejbližši meditační skupina je v Trenčíne a v Bratislavě samozřejmě.“ odpovedá Jiří, po krátkej pauze sa pýta: “Jak se jmenuješ?“
„Laco Remeň.“
„Teší mně. Laco, můžeš na mně počkat po prednášce?“
„Samozrejme.“
„V pořádku, tak na mmě čekej.“
Prednáška skončila. Jirko je hladný: „Laco, kde se tady dá najíst?“
„Myslíš dobre alebo lacno?“
„Levňe a hodňe.“
„Levňe a hodňe.“
„V pizzérii na námestí.“
„Tak půjdem do pizzérie na náměstí.“
Jedol s chuťou a k jedlu si objednal pivo, koketoval so servírkou a ja som mu musel rozprávať o tom čo ma priviedlo k buddhizmu a prečo som si vybral práve školu Karma Kagjü.
„Lebo ju uznáva aj Květoslav Minařík a okrem toho je u nás najrozšírenejšia.“
„Laco, kde se tady dá zabavit?“
„Zabaviť?“
„Jo. Máte tady nejakou diskotéku?“
„To teda neviem. Ja mám 38 rokov.“
„No a co?“
„Diskotéky už nie sú pre mňa.“
„Pojď, zeptáme se místních.“
Na ulici pred pizzeriou zastavil prvé dve dievčatá, čo išli okolo: „Holky, je tady nejaká diskotéka?“
„Aha Čech. Odkade si?“ odpovedala nižšia a podguráženejšia.
„Z Prahy.“
„Pražák, milujem Pražákov.“ hodila sa mu okolo krku.
„Aj ja, aj ja. Poď s nami do Barakudy.“ zajačala druhá a už mu viseli na krku obe.
Skvelý chlapík. Páči sa mi. Aj ja chcem byť taký. Ušatý chlapík so šišatou hlavou a neodolateľne žiarivým úsmevom, len čo vystrčil nos z pizzerie, už má dve baby, ide sa nimi zabaviť na diskotéku a potom to s nimi určite roztočí niekde na hoteli alebo doma u niektorej z nich. Závidím mu a žiarlim na neho.
„Počkaj Jirko.“
„Co je Láďo?“
„Ako mám meditovať?“
„Máš byt?“
„Zatial nie.“
„Tak si nějakej pronajmi a udělej v něm buddhistický centrum.“
„Neber nám ho, neber nám ho!“ jačia baby.
„Nebojte holky. Počkejte chvíli, já hned půjdu.“
„Ja mám zriadiť buddhistické centrum? Necítim sa na to.“
„Podívej, jseš velice příjemný společník, lidi budou k tobě chodit rádi.“
Dostal ma.





Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.09.2008 00:52:32dát kritice tipLáďa Řemen
Alojs, máš pravdu, mala to byt časť večšieho celku, ktorý (zatial) nevznikol. Inak díky za uznanie.
20.09.2008 19:55:57dát kritice tipAlojs
heh :) nějak se mi zdá, že je tahle povídka utnutá. velice náhle a násilně. což je škoda, protože psát umíš, stejně tak prokládat text odlehčenějšími vtípky decentního kalibru. být jiný konec, dal bych tip. takhle "jen" uznávám, že je to dobrá práce. bavilo mě to číst.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.