voyuéři

Tři dny mě doma klátila viróza

zatímco já nemohl klátit nic

jen čumět na rýžovou lampu -

visela nade mnou jako všivej kokon

a já přemýšlel o velkejch zadcích žen

a o velkejch činech mužů

Měl jsem rudý smyslný sny

a zjistil jsem že chlapi co milujou

malý zadky jsou vlastně buzny,

alespoň latentně – hehe..

Vzýval jsem velký věci v horečkách

monstra z kůže jagů

prehistorický wariory

ale hlavně velký prdele žen s úzkým pasem...

Dal jsem si pilulku a cigaretu

otevřel jsem okno a přivoněl k vlasům města

a šel ho shlédnout

s duší přeodpočatou

a hladovou jako dřív -

vzal jsem to kolem jihočeský jídelny

kde staří mužové jedli omáčku z nostalgie

v kravatách šediny -

nesl jsem svýho punkovýho jorka na ruce

a stromovka nás přijala -

rozevřela se jako ústa 

a pejsci vypadali svatě

a i ten slepej pejsek se smál

Sedli jsme si pod břízy

a koukali po lidech, věcech

/mohli jsme/

seděli jsme nehnutě a dotýkali se lehce -

takhle byla spokojená

voyuerka jako já

jen jsme čichali život.