Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo mě napadne? Že už neprší?
13. 10. 2008
3
3
1126
Autor
adrift
... a možná to všechno někdo viděl. A když se od nás vzdaloval, my byli čím dál menší a menší. A možná mu v uších zněla od Antonína Dvořáka Symfonie č.9 - Z nového světa (Largo). A možná taky ne ... http://www.youtube.com/watch?v=aYl4Xb4cDQ8&feature=related
Na silnici zase
jen nadávky a pot.
Z repráků Stouni
a klouby na prstech
bělejší než obvykle.
A najednou zázrak,
ale jen takový malý.
Nad asfaltem
natažená ruka.
A u krajnice,
jak postavy z mých představ,
Ray Smith a vedle něj Japhy Ryder.
Otrhaní a štastní,
cigarety zasunuté
mezi rty.
Bágly jen tak
opřené o obrubník.
A všichni najednou,
možná podvědomě,
zavírají okna,
dveře
a dcery.
A najednou je to pryč.
Všechny starosti
a pusa se mi rozšíří
do úsměvu.
Mrknu na ně,
ale jen kolem nich
profrčím.
A pořád budu doufat,
že to byli oni.
A o spoustu kilometrů dál
se můj táta zastaví
a koukne na nebe.
Prohlídne zahrádku,
utře z čela pot.
A s tím svým úsměvem,
hráběma a metličkou si dál,
jako starý moudrý Lu Tze,
uhrabává nově navezenou hlínu.
A všechno je
tak jak má být.