Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smrtelná přítomnost zimy.

14. 10. 2008
5
5
676

Smrtelná přítomnost zimy

 

 

Ležím-li v tuto chvíli

na chladném lůžku panenské bělosti,

v tento zimní čas,

kdy Smrt obchází všude kolem,

je v mrtvých lesích,

prohání se spolu s mrazivým větrem nočními ulicemi,

kde dýchá nám za krk,

pak věřte,

že leží se mi vskutku pohodlně!

Na bílé hromadě přikryt jsem sněhem,

nechal jsem se jím zcela zapadat.

Už nevidím ani vzdálené hvězdy,

jejichž svit se mrazem třese,

stejně jako mým tělem prokusuje se svými ostrými zuby mráz.

Třesu se a zuby mi drkotají,

nevím proč,

ale mám chuť se smát.

Jak zvláštní pro tuto chvíli,

Snad slušelo by se mít v očích slzy,

ale proč bych měl za sebe plakat,

to přenechám jiným!

Směji se,

Už přestávám cítit konečky prstů,

jak musí být prokřehlé!

Palčivá bolest vstupuje pod mými nehty do těla,

Prožírá se mrznoucí tkání dál,

chlad prostupuje masem,

Trhá na cucky všechny mé orgány,

šíří se krví,

která rozlévá smrt do zbytku mého těla.

Směji se a bolí to,

Bolí mne jen tak ležet, bolí mne smát se.

Už nemohu ani vstát,

kusu ledu už myšlenkou neporučím.

Pomalu splývám se zimou a Smrt mne vítá s vřelou náručí,

Chladným úsměvem snaží se mne uklidnit,

já smích opětuji, bolí to však.

Ona čeká, čeká, až zaniknu, až splynu s okolním sněhem,

až přeměním se v led.

Kosti mrznou, mění se v chladivé sklo,

jež rozbít lze dotykem na drobné střípky.

Umírám a bolest začíná opouštět mé tělo,

cítím teplo,

Hlava mi padá do vrstvičky prachového sněhu,

cítím blížící se zánik,

Již jen pár chvil zbývá do okamžiku,

kdy má existence bude již minulostí.


5 názorů

vždycky vedu monolog..když mě něco zaujme.Možná stačí jen mlčet..víš,ty monology..někdy bych třeba uvítala,kdyby mi někdo odpověděl..ale odpovím si už předtím sama--stejně ,jsou to jen řečičky.Pravdy se nedobereš.Chci si povídat o vědech,o tom,co je a není reálné..ale moje lži jsou vymyšlené proto,abych věci neviděla až tak moc reálně..stejně je vidím

..je mi líto za tebe..pláču...prosímtě,kdo ti tolik ublížil,člověče?-Který člověk?--umíš barvitě psát,jsi paličatý,nechceš se nechat od nikoho poučovat,-protože Laura Eleonora má pravdu,ale ne tak docela.Tvá próza je velmi poetická,proto nehceš psát prózu...uf..nemám asi právo takhle tě posuzovat..nevím....neznám tě

pekne napísaná vo veršoch dramatických - tvoja je báseň.... zobrazujuca až strašidelne realne...za to zobrazenie, za výborne prechody medzi jednotlivými veršami, za dramatickosť v nej samej tip.!

Nero-smysl
16. 10. 2008
Dát tip
Umíš se vyjádřit, velmi dobře možná pro mnohé až přiliš realisticky - připomínáš mi zde pradávnou úlohu básníka odhalovat lidem světy jim nepřístupné.. .. že by proto žádná kritika (báli se snad pohlednout tam, prostřednictvím tvého verše, kam jejich zřaky nespočinou?)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru