Delfínská modlitba

Chtěl bych mít syna
podobného delfínu
skákal by nad hladinu a smál se;
nemračil by se -
- nikdy

Ploutvemi by mi mával
na příchod i na rozloučenou;
vždycky bych se jen vracel -
- můj syn by měl ploutve
ze železa

A tak, jako vyjí psi na měsíc
vyli bychom spolu, delfíni
smáli se ubožákům
co nenaučili se plavat
v příboji

Krutí bychom byli
jako dobrá kniha v epilogu
co darovala větru
svá závěrečná slova pravdy -
- dosud nepřečtená

Škádlili bychom spolu mořské kraby -
- vždyť co nevidět bude podzim
a ztratí se nám v oranžovém listí;
tvé silné ploutve, můj synu
budou potřeba

Kdyby sis všiml, náhodou
že nestačím ti s dechem
popadni můj šedivý límec
a vytřep ze mne všechnu tíhu
od toho synové bývají -
- skromní

A když na jaře roztají potulné pěny
roztaje i dětskost v tobě
a já tvé železné ploutve
vyšlu do světa se slovy:
"Tvou matku, synu, miluji nadevše."