Dopis synovi

Sluníčko děkuji a přeji, aby Tě nikdy nic podobného nepotkalo.

opravdu jímavé! *

Máš pravdu, přestala jsem se tím již zabývat. Je to tak lepší :)

Smutné,k zamyšlení. Někdy to nejlepší není nejlepší... T

Klíčku, děkuji. Ještě nemáš dost? :-)

*

nairo, jsem ráda, že chápeš . Je totiž jedno jestli je to vlastní, nebo nevlastní dítě, pokud mu věnuješ dlouhé roky svého života, je jako vlastní. Je to úplně stejné. Říkáme si, jak jsme silné, ale bolí to, bolí....

vím, že se to nedá až tak úplně srovnat, ale taky trpím a nikdy asi nezapomenu, sedm let jsem vychovávala vlastně cizího syna jako svého vlastního, tatínek si našel za mě jinou bohatejší byť starší a od toho dne, co se odstěhovali, se mi kluk neozval.(19let teď) Už to bude víc jak rok a pořád se mě náhodně lidé ptají kde mám syna a marně vysvětluji, že vlastně není a nebyl můj... ...já jen, že aspoň částečně vím... ...

nairo - já neočekávám nic, snad jen slušnost, tu bych si zasloužila.Zřejmě jsem ho to nenaučila,jinak si to neumím vysvětlit.Mnoho let to v sobě nosím, tu bolest, že máš jediného syna a nestojíš mu ani za to, aby ti zatelefonoval a to bydlí ve stejném městě, vnoučky nevidím, hlavně však neznám důvod toho všeho a to je to, nad čím přemýšlím, jinak si nenárokuji nic, přeji si jen, aby se nikdy necítil tak sám, jako já. Ať se má dobře celá jeho rodinka. Proto tu svoji bolest ventiluji tímto způsobem, nezatěžuji ho ničím, mlčím a vyčkávám, protože každý můj pokus o sblížení ztroskotal na tom, že mě nemá ráda jeho žena a tak se jim nechci motat do života, když on říká, že je s ní šťastný. A máš pravdu, že stojí za to, mít hezký pocit z krásného dne, ale přec jen někdy, když uléhám, myšlenkám neporučíš. Bolí to, jsem přece jeho máma!

dáváš-li moc, neočekávej nic, raduj se z ;, maličkostí, nic víc...spokoj se sama ze sebou, s vlastním dobrým pocitem, co sice nikdo neocení, ale tak už to na světě chodí...jinak se budeš nekonečně trápit a střípky obyčejných, všedních krás ti zmizí mezi prsty...a trápeních nebude nikdy dosti... ...někdy člověka potěší, když si uvědomí, že vyšlo slunce a že je krásně čistá obloha a vzápětí se usmívá, jen pro sebe...jen pro ten den...aspoň pro to krásné ráno... ...;)..t.

matka synovi: "Nejlepší, co pro tebe můžu udělat, je neudělat vůbec nic."

Diano - moc děkuji za slova uznání, také si myslím, že jedině láska nás dokáže udržet při životě a když ji nemáme, velmi strádáme.Ale, takový je život. A nostalgik, ten to vždy vystihne naprosto ojediněle, správně a navíc krásně :o))

Bolí mě srdce z tvé básně. Nevěřím nerouškovi. Láska drží svět při životě. Moc krásně jsi to napsala. Alespoň pro nás, co to čteme, je to výzva k zamyšlení. Také inspirace - viz nostalgik. Máte oba TIP :-)

Jarmilko, díky.

moudře promluvil neroušek... Anno, ano, tak to chodí... foukám... - hezky napsáno, s citem *****

Jiří, děkuji.

Chtěl bych ti dát rosu chladnou na bolest hlavy polibku dát výnam pravý, pavučinu slůvek něžných jas komet drahách na oběžných, kukačku, co vrací čas do ráje dětství platný pas Co však mám? Jen ten prostý košík z pouti a v něm zcela bez pozlátka jen ubohé cetky z pouti.. Zavřeš přede mnou vrátka? ***

Neroušek promluvil opravdu moudře a macecha toto vše již ví a smířila se, ale občas na ni smutek padne. Děkuji.

Johann, ďakujem.

Viem prečo som dal tip...aj keď budú viacerí hovoriť, že v tom nie je neha ..., že verše sú také aké sú..., ale naozaj viem prečo... možno ja a autor to vieme na 100%