Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svobodně...

17. 11. 2008
16
17
1516
Autor
Marcela.K.

Nebo dítě narodilo se nám. ( Iz 9,6)

17.listopadu 1989 jsem byla v osmém měsíci těhotenství. Čekala jsem své třetí dítě.

 

Byla jsem tehdy dost zkušená matka. Uměla jsem rozdělit tři banány mezi dva kluky.

Uměla jsem ušít ze zbytků látek prodávaných za pár korun zimní kombinézu. Dokonce jsme od trafikantky sehnala skvělou Burdu se střihem, který padl. Sice mě stála o trochu víc, ale zase jsem si předplácela naději, že příští vydání opět „seženu“.

 

Seděla jsem ten konec roku před televizí a hltala zprávy.

Nikdo ode mne tehdy neočekával perfektní přípravu vánočního cukroví a dokonce mi mé břicho pomáhalo ve vánočních frontách. Vždycky se nějaká dobrá duše z řady ozvala :,, Mladá paní, nečekejte. Běžte dopředu.“

Jo, advent a břicho…to je radost čekat!

 

Čekala jsem s napětím.

Brečela jsem u televize, když Marta zpívala svoji Modlitbu.

Brečela jsem, když národ cinkal klíčema.

Nevěřila jsem kolik lidí zná Otčenáš, když se modlili společně s knězem Malým tu velkou modlitbu křesťanů na letenské pláni.

 

Dceři se na svět moc nechtělo a o šestnáct dnů si prodloužila pobyt v teple u mámy.

Když jsem po týdenním pobytu odjížděla z porodnice s tím, že mi  primář říkal: ,,Ještě máš čas…přijeď za týden, jen nejezdi ve středu, to mám schůzi Občanského fóra…“ Smála jsem se.

Byla jsem šťastná, že moje děti už nezažijí to co já.

 

Nikdy je nevrátí soudružka učitelka zpátky ke vchodu, když ji při příchodu do školy pozdraví :,,Dobrý den.“ Nebude od nich vyžadovat  místo pozdravu, který je doma  naučíme, povinné, školní : ,,Čest práci!“

 

Nikdy se nedočkají toho, že by jim ve škole ředitelka sdělila, že je na pedagogickou školu nemůže přijmout, protože by měly špatný vliv na děti (v mateřské školce), protože vyznávají křesťanské zásady života…

 

Když se naše malá konečně narodila(4,5 kg, 53 cm), nebyla to středa.

 

Narodila se v svobodném roce, v lednu 1990.

 

V první třídě, při divadelním vánočním představení, přiběhla na jeviště jako andílek s bílými křídly a hvězdou na čele, aby všem lidem zvěstovala tu báječnou novinu: ,, Dnes se vám narodil Spasitel. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách položené do jeslí…Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle…“

 

Tedy ne pokoj lidem dobré vůle, ale dobrá vůle lidem …

Všem lidem dobrá vůle, na zemi pokoj…

Vzdát Bohu čest znamená zůstat věrný tiché a nezištné lásce.

 

Letos je to devatenáct let.

Naši dceru čeká maturita na gymnaziu a pak  studium na vysoké škole.

Jsem šťastná, že si může vybírat podle svých schopností a chuti…svobodně.

 


17 názorů

Barbar
25. 11. 2008
Dát tip
Seděl jsem doma, z nosu okap a sakroval na celej svět. sakra ty studenti jsou úplně blbý. Zase si nechali dát nahubu a zase úplně zbytečně. Ty kurvy to ještě nepustěj. Dokud mají co zobat, neuhnou. Hluboce jsem se mýlil. V pondělí jsem přišel o práce, koukám jak holky blbnou a sedím v kanclu, kapesníky kolem sebe. Co tady sedíš??? Před týdnem jsi tvrdil, že když nevememe klacky a nevyženeme je, bude zle. No jo, holka , když sleduju kdo tady řve,mám strach, že to chytěj do ruk ještě větší svině,než co to mají dneska. Vždyť tihle nikdy nikomu nic neudělali zadarm, jenom hleděli, kde co ukrást, ...Jsem z toho nějak posranej. Nový rok: Noviny s obrovskýma titulkama hlásají: VLÁDA ODBORNÍKŮ PŘICHÁZÍ!!! No nazdar! A stejně jsem rád, že to někdo za mne udělal. Mnohé dopadlo jinak než jsme chtěli, mnohé se dá ještě ovlivnit, jenom koukat a vidět, nenechat se oblbnout a opravdu se podílet na tom, co se děje. Nenadávat s novinama, že je prezident blbej, že je ten , či onen nej- lepší - horší, -chytřejší, - slušnější a ostatní jsou úplně blbí. Aspoň trošku se zaposlouchat do toho co kdo říká, koukat se jak se opravdu chová. Vždyť darbáci, který kradou a podvádějí naprosto nepokrytě s odůvodněním, že to momentální zákon dovoluje, nejsou to pravý ořechový. Když hlupáci a zaprodanci naši svobodu cpou do řiti těm, co je platí, když.... FUJ! tohle není politický fórum, promiň Marci, tvoje psaní bylo pěkný....

pété
18. 11. 2008
Dát tip
krásná rekapitulace, opravdu.

Marcela.K.
18. 11. 2008
Dát tip
Jo ta poslední věta je jak ze školní slohové práce... přesto vyjadřuje můj pocit, který doopravdy mám... není to oslavné...je to jen zamyšlení, návrat do chvíle, která změnila život našich dětí i náš...Myslím, že je potřeba si tu dobu připomenout...už kvůli tomu všeobecnému zapomínání...

Lakrov
18. 11. 2008
Dát tip
I když to na můj vkus působí příliš 'oslavným' dojmem (málokdy mám pocit, že je důvod oslavovat něco, co trvá a mění se) napsané je to hezky. Tip.

Diana
18. 11. 2008
Dát tip
Aleši, mám pro to jediné vysvětlení: to jsou lidé, kteří se nechtějí o sebe postarat a chtějí, aby se o ně postarala strana, stát, prostě někdo. Aby jim dala "zaměstnání" - ne práci! zaměstnání, kde by pravidelně dostávali výplatu. Aby jim dala návod jak myslet, jak žít, čemu věřit,čemu naopak nevěřit, co číst a co nečíst, s čím souhlasit a proti čemu se sjednotit, co obdivovat a co si ošklivit. HRŮZA!

ruprecht
18. 11. 2008
Dát tip
běhá mi mráz po zádech... *

guy
18. 11. 2008
Dát tip
vybavilo se mi, jak jak jsem se ještě předtím, než to prasklo - jak píše Diana - taky aktivně zúčastnil šití zimních kombinéz pro naše děti - ze zbytků, které nám dodala známá z oděvního družstva .. byl jsem hlavní stříhač - a můžu ti říct, že jsme byli na výsledky dost hrdí - byly to tak trvanlivé výrobky, že je neprošoupené podědily ještě děti mé sestry :-)

17.11.1989 jsme jeli do Prahy kvůli šicímu stroji Veritas, který jsme chtěli koupit na inzerát. Adresa byla v Konviktské ulici...Zařizovali jsme si svůj první byt, v obýváku jen koberec , rádio a matrace. Nechtěli jsme televizi, ale události byly tak silné, že se nedaly sledovat jen z rádia... Nerozumím lidem, kteří dnes volí komunisty. Ale je to jejich svobodná volba...

kawa
17. 11. 2008
Dát tip
Děkuji za toto vlídné a aktuální dílko.

damaxy
17. 11. 2008
Dát tip
ja som bola doma s miminkom a viem, tak mi nosil správy celý umrznutý manžel... pekne si mi to pripomenula :)

Diana
17. 11. 2008
Dát tip
Také na ty dny nikdy nezapomenu! Lidé tehdy měli k sobě blízko, byli k sobě ohleduplní, slušní, z očí jim svítila radost a naděje, jakoby se v ten čas objevilo království Boží na zemi.... nemohla jsem se toho nasytit. Byla jsem tehdy na Letné a modlila se Otčenáš se statisícem ostatních. Byla jsem všech těch 10 dní na náměstí, dokud to neprasklo. Díky Bohu! ********

slovak
17. 11. 2008
Dát tip
Nikdy nehovor nikdy, ktovie, kde ma ešte vietor zaseje.

Marcela.K.
17. 11. 2008
Dát tip
Dík, Adame :-) opravdu mě Tvá slova potěšila, protože to vnímám úplně stejně :-) mě snad to "kafe" začne mrzet ;-)

slovak
17. 11. 2008
Dát tip
Ešte stále je dosť ľudí, ktorí pre strom nevidia les. Aj keď som momentálne nezamestnaný, nemenil by som, ani nie tak kvôli sebe, ale kvôli svojim deťom a ostatným ľuďom.Nie je chybou systému, že niektorí nenažranci nedoprajú ostatným, to bolo aj vždy bude.Chybou je, že niektorí ľudia nevedia slobodne žiť - byť zodpovední za každý svoj skutok. Milé aj aktuálne zamyslenie.*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru