Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Já to byla

18. 11. 2008
4
5
983
Autor
Lady_clash

strašný stav, kdy člověk zjistí, že něco posral, ale nemůže s tím nic udělat; není tu sám. Takže, promiň aspoň takhle, pokud se tu někdy objevíš.

Zrovna tenkrát jsem četla Dostojevského
na pláži Lida
pár kilometrů jihovýchodně od Benátek
skoro-věčného města (pláče místo Říma)

Tenkrát jsem četla Dostojevského
chvíli předtím Topola
a viděla Tě
jak na té pláži
objevuješ mušle
chodils po břehu jako anděl
co ti snese jen to dobré

ale já to byla

já Ti pokazila i ten první pohled na vlny
první pohled na rozsvícené Benátky
utopené ve vodce a džusu

já to byla

co si neuvědomovala krásu ve Tvým srdci
ani bolest
jak tisíce nožů
jak tisíce vln
mrazivého rozbouřeného oceánu

já to byla

5 názorů

moorgaan
19. 11. 2008
Dát tip
..cesta k odpousteni neni snadna, a k porozumeni uz vubec ne../**

Bíša
18. 11. 2008
Dát tip
T.

Lady_clash
18. 11. 2008
Dát tip
zní to divně, odpuštění je fajn, ale uvědomění, že sis věci málo uvědomoval je někdy horší než ty nejzvrhlejší činy - s těma člověk žije už od jejich zrození v hlavě...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru