Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsem dal Láďovi pejska! ( povítka od Luboše Kemrně! )

03. 12. 2008
1
8
1148
Když jsem se dneska vykynožil z toho mojeho domu, jak tam stojí vedle baráku souseda Káji, tak hádejte, co jsem uviděl! Že nevíte? Tak já vám to řeknu. Uviděl jsem tam psa. Seděl tam na zemi a vrtěl chvostem. Ještě byl malý. Takové štěně. On mi ho tam asi někdo položil, abych se o něj postaral. O mě se totiž ví, že mám moc rád zvířátka všech tvarů i velikostí. Jenže ten, kdo ho tam položil, nevěděl, že mám doma Micku. Moji kočku. To já bych nemohl mít micku a k tomu ještě psa. Oni by se rvali. Tak jsem došel do kůlny pro pytel na brambory, jak v něm topim koťata, když jich je moc a že i toho psa utopim, že to tak bude lepší, že by se beztak trápil na tom světě. Jenže jak jsem ho chtěl dát do toho pytle, tak jsem najednou uviděl ty smutné oči. On se těmi smutnými očami na mě ten pejsek díval.
A já si řekl: Ne.
Bylo mi ho líto, víte? Ale nechat jsem si ho nemohl. Tak ho vezmu a koukám, koukám a najednou vidím, jak u souseda Káji vyběhl z domu ten jejich malej Honzik. Ten jak se narodil a měl kolem kroku utaženou pupeční šňůru a byl trochu přidušený a zblbnul,jak pak vypadnul porodní bábě z rukou a spadnul do prázdné pivní basy a narazil si kebulku. On je sice blbý, ale srdíčko má na správném místě. To já poznám. Tak jsem vzal toho pejska a jdu k Honzíkovi a říkám: Honziku, na! Ten je pro tebe a hezky se o něj starej.
A Honzík na to:  Urghmp.  Nebo nějak tak. To bylo asi anglicky, jak se teď děti ve zvláštních školách učí.
A pak že si udělám dříví. Došel jsem pro sekeru a ještě než jsem si useknul první prst, ozvalo se od sousedů takové silné kničení. Tak tam běžím no a jéje! To on Honzik zrovna přivazoval pejska na provázek. Ale ne za krk, ale vzadu za ten pytlík, jak mají v přírodě jen samečkové a u lidí jen kluci, jako jsem třeba já nebo Láďa. Tak jsem Honzikovi pejska raději zase vzal.
A pak mě napadlo, že bych ho mohl dát Láďovi. To on má sice taky kočku, ale vlastně je to kocour. A už je takový starý a klidný. To by mohlo jít. Tak jsem dal pejska do tašky a jdu k Láďovi.  A představte si! On měl radost a jak děkoval! Vzal pejska a odnesl si ho do baráku a pak mi řekl, ať se stavím na oběd. Tak já jsem se stavil na oběd a bylo maso i když nebyla sobota. Láda udělal takový dobrý gulášek a byl k tomu houskový knedlík. No jídlo jedna báseň. Tak jsme jedli a já se pak zeptal co ten jeho pejsek, jestli je dobrej.

A Láďa: Je to výborný pejsek, Luboši. Udělal jsi mi s ním radost.
Tak jsem byl rád a ani mi nevadilo, že tam nikde ten jeho malý čtyřnohý přítel neběhá, on ho asi Láďa dal dozadu na zahradu. Tak jsme si ještě každý dal pivo, pak jsme se rozloučili a šel jsem domů. Krásně jsem to dneska zařídil. Pejsek už nebude mít hlad a Láda je rád!

8 názorů

Honza_Princ
04. 12. 2008
Dát tip
tahle postrádá předchozí nadhled a je jen drsná

Renas
04. 12. 2008
Dát tip
toto nebolo take dobre jak tie predtym:)

Mně přijde ta hra čím dál tím stejná. Podobně jsem se málem unudil u Ostraváka. Vybočuje to z běžné tvorby, to jo, je i poznat že autor to všechno píše vědomě tak, jak to píše. Ale co víc?

Alojs
03. 12. 2008
Dát tip
tuhle hru chápu. forma mi vcelku nevadí, i když se to místy blbě čte. ale místy zase velmi fajn, protože je to těžce hovorová záležitost. trefně naivní, i když... škoda toho konce. od dob bóbika a dalších - tohle už není taková výhra :) v rámci celku ale fajn. tak trochu jiná povídka tady.

ramia
03. 12. 2008
Dát tip
Udrelo to na city a nie na intelekt a to nie je asi to,čo čakám u teba..

Norsko 1
03. 12. 2008
Dát tip
ale kolik máš iq, abych si domyslel sám

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru