Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pro tebe...

12. 12. 2008
3
4
2639
Autor
buki99

         První okamžiky našeho poznání

               byly tak nejisté, nevěděl jsem co to je.

         Tlak v hrudi, bylo to asi znamení.

    Už vím…

              Je to nekončící oceán lásky k tobě.

 

         Tvé modré oči jako dvě hluboké studny.

              Pohltily mě a já pořád padám.          

         Zastavit mě může asi jen vědro lásky.

              Tvé lásky, kterou tak moc strádám.

 

         Naše prsty jsou jako jemné vánky větru.

              Proplétají se, touží po sobě, milují se.

         Tak proč se naše duše nespojí v jednu?!

   Asi protože…

             Nás osud zatím nenechá libovat si v lásce

 

         Miluji tvé eL.

              Už tě nechci ztratit z očí.

         Ano, tak moc bych tě chtěl,

              až mě to u srdce bolí,

    když vím, že jsi s jiným…


4 názory

Pecy
12. 12. 2008
Dát tip
heh..pěkný..milostné básně jsou vždycky pěkné a od srdce...jen bych ti poradil ať si víc pohraješ s rýmy, když to maj teda výt vázané verše;-) Jinak ale tip ti dám:D

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru