Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+7 neviditelných
NEJHORŠÍ VLASTNOST MÉ NEJLEPŠÍ PŘÍTELKYNĚ
datum / id12.01.2009 / 307793Vytisknout |
autormacecha
kategoriePovídky
upřesnění kategorieK.O.U.L.E.-speciál
zobrazeno4497x
počet tipů15
v oblíbených1x
zařazeno do klubůK.O.U.L.E., Povídka měsíce,
Prolog
"Přítel"
NEJHORŠÍ VLASTNOST MÉ NEJLEPŠÍ PŘÍTELKYNĚ

 
     Dalo by se říci, že jsem spolu vyrostly. Vychodily základku, vyučily se, vydaly se do "světa,"vrátily se domů a potom nás život rozdělil. Ona se vdala do Německa, já zůstala tady a každá jsme válčila, jak to šlo.


     Navštěvovali jsme se velmi málo, byla jsem za ní v Německu až za třicet let od té doby, co tam zůstala . Mezitím jsme se sice několikrát viděly, když byla na návštěvě rodičů tady u nás v Česku, ale když jí rodiče zemřeli , přestala sem jezdit. Také říkala, že po naší sametové revoluci Němci zchudli a ona si už nemůže dovolit častější cestování k nám.  Tak jsem na oplátku  jela já k nim, protože já jsem k nim zas nemohla před sametovou revolucí.  Vždy, když jsem u nich byla na návštěvě, bylo to asi třikrát, divila jsem se, proč nespí v jedné ložnici se svým druhem, mimochodem velmi přitažlivým mužem, který byl navíc o deset let mladší než ona a  kterého jsem jí docela záviděla. Pochopila jsem při druhé návštěvě u nich.

     Měla jsem k užívání pokojík v podkroví a když jsem chtěla jít na WC, musela jsem sejít o podlaží níž, do koupelny. Jednou jsem byla donucena použít onu místnost i v noci a tak pomalu, abych náhodou někoho nevzbudila, otevřela jsem dveře svého pokojíku, ale ihned jsem je zase zavřela. Zdola se ozývaly nedefinovatelné zvuky, jako by někdo naříkal, jakoby byl v posledním tažení, chroptění, sténání, prostě, hrůza. Přemýšela jsem, co se tam asi děje, jestli snad mou přítelkyni a jejího přítele někdo nevraždí. To víte, v cizí zemi, němčinu moc neovládám, s přítelkyní jsem vždy hovořila česky. Je fakt, že její přítel to nesl dost nelibě. Nemohl proti tomu však nic dělat, jelikož byl doma pod pantoflem a musel poslouchat. 
 
     Zvuky se nesly z pokojíku, který byl pod schodištěm, jež vedlo do podkroví, k mému pokoji. Přítelkyně tvrdila, že ho používá jako hostinský pokoj. Jelikož jsem chodila na kutě brzy, nikdy jsem si nevšimla, že v něm spí ona. Do nočních hodin zůstávala v obývacím pokoji v přízemí, měla tam rozkládací pohovku a tak jsem se domnívala, že tam i spí.

     Pomalu jsem scházela po schodech, v ruce jsem třímala ramínko na šaty, aspoň něco, kdybych se musela bránit. Pootevřela jsem dveře do onoho pokojíku a málem mě "to" srazilo k zemi. Přítelkyně spokojeně spala v hostinské posteli,  bylo na ni vidět, neměla zatažené závěsy a díky lampě, která byla na ulici před domem, proudilo do pokoje dost světla. Ty zvuky vycházely z jejího hrdla. Prostě chrápala. Ale tak, že bylo  nutné mít uši zakryté, aby se dalo přejít do koupelny, vykonat co bylo třeba a vrátit se se zbytkem sluchu zpět do svého pokojíku v podkroví. Celou cestu po schodech mě provázely ty šílené a velmi hlasité zvuky, dokud jsem  za sebou nahoře nezavřela dveře. Po zevrubné prohlídce mi bylo jasné, proč nic neslyším, když je zavřu. Byly polstrované.

     Teď teprve jsem pochopila, proč její mladý muž musí spát sám. Tvrdě pracoval a pochybuji, že by si odpočinul, kdyby jeho milená spala vedle něho. Kam se na ni hrabe moje chrápání! Zvuky, které vyluzuji já, jsou vyloženě něžné, jsou jako hudba, která mi vychází z hrdla. Jsem na ně, po tomto zážitku vyloženě hrdá. 

Když onehdá přijala mé pozvání sem k nám , řekla jsem si, že by nebylo od věci ulehčit našim bolavým kloubům. Zamluvila jsem tedy celý týden ve slovenských termálních lázních. Přijala to s povděkem, také už má pár křížků za sebou a nadváha dává jejímu pohybovému aparátu docela zabrat. Jediné, co nemohla za nic na světě pochopit bylo, proč jsem ochotna, při mé příslovečné spořivosti, zaplatit každé z nás samostatný pokoj.  Svedla jsem to na sebe, že bych ji mohla rušit svým chrápáním. Dlouho si to nechtěla nechat vymluvit, koupila si dokonce do uší gumové špunty a prej, když si je nasadí, tak fakt nic neuslyší! Ale, nedala jsem se obměkčit. Po tom zážitku u nich, zaplatila bych cokoli, abych s ní nemusela spát v jednom pokoji. Bylo by asi po přátelství. A bylo by to škoda, protože trvá již více jak padesát let.

     Ještě bych ráda dodala, že si nejsem jistá, zda je chrápání vlastnost, nebo nemoc. Asi nemoc, ale u ní mi to připadá jako vlastnost. Bez toho by to nebyla ona.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.03.2009 10:20:13dát kritice tipmacecha
samaria- díky za návštěvu mé stránky
15.03.2009 23:40:02dát kritice tipsamaria
jezis to je fakt honest:)
02.02.2009 14:00:17dát kritice tipmacecha
Arthure, jinak to napsat neumím, aspoň, že ses pousmál. I to je pro mne pochvala, když to píšeš Ty.
02.02.2009 13:41:08dát kritice tipArthur Chyba
Spíše slohovka než povídka:-) Ale pousmál jsem se několikrát:-)
02.02.2009 12:31:37dát kritice tipmacecha
A.H. - děkuji za uznání a tip.
02.02.2009 11:01:26dát kritice tipA.H.
korektor
je to bezvadné, barvitě vylíčený zážitek **t**
27.01.2009 21:29:32dát kritice tipmacecha
romale -není sténání jako sténání :o))
je mi líto, že jsem Tě zklamala :o))
27.01.2009 17:31:22dát kritice tipromale
a já už jsem si myslel, že to sténání má uplně jiný původ;)
19.01.2009 17:08:23dát kritice tipmacecha
řádku- děkuji, vím, že nemám šanci,ale člověk musí zkusit všecho ....
19.01.2009 14:25:50dát kritice tipřádek
Nominace do Povídky měsíce za KOULI
15.01.2009 17:55:55dát kritice tipmacecha
já jsem civilista, jinak to neumím :o))
15.01.2009 13:13:45dát kritice tipitsx
Na mě je to příliš civilní styl.
14.01.2009 21:12:57dát kritice tipmacecha
hanko, děkuji.
14.01.2009 17:02:43dát kritice tiphana kupčíková
Povídka se mi velmi líbí,právě proto, že je ze života,TIP
14.01.2009 16:14:16dát kritice tipmacecha
Tragicus, díky i za ty "obraty"
14.01.2009 11:05:28dát kritice tipTragicus
No, jak už jsem několikrát napsal, nemám rád příběhy "ze života", toto by mohlo být ukázkou proč - není tam nic osobního, popis události, která se v různé podobě snad stala každému.
Je to právě spíše ta slohovka.
Ale jsou tam některé dobré obraty.
13.01.2009 21:42:46dát kritice tipmacecha
Háber-nejhorší je, že za to fakt člověk nemůže a přitom mu to ničí život. Díky za tip

avox- děkuji za pochvalu, cením si toho. A jsem ráda, že Tě tu zase vidím. Nějak jsi tu dlouho nebyla.
13.01.2009 21:32:44dát kritice tipavox
kéž by nebyly horší vlastnosti! hezky jsi to napsala :-) */
13.01.2009 18:43:29dát kritice tipHáber
chudera*:)*
13.01.2009 08:35:55dát kritice tipmacecha
Bíša,damaxy - děkuji za tip a komentář

Jarmilko- bereme Tě okamžitě :o)), kde je nás víc, nebudeme se bát vlka nic :o))
12.01.2009 23:50:42dát kritice tipJarmila Moosová Kuřitková
Vezmete mě, holky, do klubu? :))))))*
12.01.2009 23:23:19dát kritice tipdamaxy
:)
12.01.2009 22:36:23dát kritice tipBíša
Povídka pěkná, lidská a pobavila. Pomůže i malý chirurgický zákrok...
12.01.2009 21:26:33dát kritice tipmacecha
okamžitě beru :o)) OO7
12.01.2009 21:25:00dát kritice tipaleš-novák
nepotřebuješ agenta ? :o) aleš007...
12.01.2009 21:21:55dát kritice tipmacecha
aleši, Ty máš u mne velký díka za dopručení mého dílka

Johann, ďakujem za uznanie, to už čosi znamená, keď si to prelúskal :o))

Ostatním děkuji moc za návštěvu a za tipy.
12.01.2009 21:13:52dát kritice tipDiana
Početla jsem si s porozuměním! :-)*
12.01.2009 21:04:46dát kritice tipJohann Wolfgang Mária Amadovič
mal si pravdu...a keďže som ju dočítal tak to naozaj znamená, že je dobrá.... inak by som ju zavrel po pár riadkoch táto ma nútila čítať ďalej sama vťahovala do seba.
12.01.2009 21:03:45dát kritice tipaleš-novák
:o)
12.01.2009 21:01:07dát kritice tipJohann Wolfgang Mária Amadovič
Tak predsa to Johann zvládol aj vďaka avi aleša..naozaj dobrá...zo života.. A ohladne toho chrápania je to naozaj nemoc. Ide vlastne o to že na podnebí v ústi hrtana sú nejaké chrupavky,alebo prepážky...to by ti lepšie vysvetlil doktor medicíny a keď nesprávne pracujú dôsledku vdychovania vzduchu vytvárajú chrápanie, alebo niečo také...tiež v noci chrápem, ale našťastie len v tedy keď som prechladnutý, tak mi to vysveloval nejak môj kamarát... Aleš vďaka
12.01.2009 20:52:10dát kritice tipaleš-novák
dokážeš to :o)
12.01.2009 20:51:19dát kritice tipJohann Wolfgang Mária Amadovič
aleš keď johann nemá silu sa prelúskať toľkými písmenkami... veď je to skoro ako oceán
12.01.2009 20:48:07dát kritice tipaleš-novák
děláš chybu, Johanne :o)
12.01.2009 20:43:36dát kritice tipJohann Wolfgang Mária Amadovič
Macesko v próze sa moc nevyznám... a nejak som si ju ani nezamiloval, preto sa na Johannka nehnevaj, ale hodnotiť ju nebude, keďže som sa nedonútil ju prečítať, aj keď verím, že vyjadruje Tvoje pocity, Teba... A ako ťa poznám určite je dobrá...ale predsa moja parketa, ktorej ako tak rozumiem je poézia..., ale dovoľ mi aspoň vyjadriť nádej, že sa bude páčiť iným, ktorí prózu milujú a k Tomu Ti držím palce...
12.01.2009 20:39:44dát kritice tipbeketka
souhlasím s Alešem*:)
12.01.2009 20:36:22dát kritice tipmacecha
také si to myslím :o))
aleši- díky
12.01.2009 20:33:46dát kritice tipaleš-novák
kdyby tohle měla být nejhorší lidská vlastnost, tak je ráj na zemi :o)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.