Prvočíslo zla

mohutný nemotorný buk na kamenitém kopci

v obručích z popelavé kůry

úzkostně svírá příští železniční pražce

- poslední lože sebevrahů

kolik jich ještě pozře do zažehnání žízně?

vyšplhám fosforovou mízou

ve vodováze kmene do korun

záměrně uštípnout

pařáty neposlušných samorostů jeho těla

a vytesat z nich virgule

jedna projeví člověka v červeném světle

nejvyšším známým prvočíslem zla

a její sestra hladkým stvolem kulovnice

nahlédne v odraz asfaltových plivanců

mletých kaleidoskopem očí mojí masky