Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Labyrint

11. 02. 2009
7
16
3136
Autor
naira

Labyrintem náš život jest kolikrát ještě musíme sejít z cest...

 

                              Můj život

        je spletitým labyrintem

  spousty slepých uliček

     co nikam nevedou

 znova  

     musím najít cestu

              tu co vede dál

  a pamatovat si

      kam se nevracet…

 

                                         Každý ví o tom svém

                                    bludišti životem

                                           někdo jde najisto

                                                jiný spěchá

                                někdo se i tisíckrát vrací

                                                     a někdo

                                                             to i vzdá…

 

             Až po čase zjistíš

      že zase tou špatnou

  cestou ses dal

    a čeká tě opět rozhodnutí

                                kudy kam

              nechceš to vzdát

                                        nemůžeš…

 

Tak běž dál

    nevzdávej to

                 a hledej

  třeba nakonec

        najdeš tu pravou

     tu pravou cestu

               svým životem…

 

                           …a třeba i tu vysněnou…

 

 

 

 


16 názorů

naira
13. 02. 2009
Dát tip
...kují moc Zuzi;))

Deepness
12. 02. 2009
Dát tip
tiež dávam tip

naira
12. 02. 2009
Dát tip
tož jak na tebe?

naira
12. 02. 2009
Dát tip
Hani....kujíí moc...a hlavně za tu konkrétnost... ...to málokdo ;)))))

naira
12. 02. 2009
Dát tip
M. ...taky .....kujíí;)))

naira
12. 02. 2009
Dát tip
P. ..v to doufám...;)))kujííí

naira
12. 02. 2009
Dát tip
Iv. ...;)))kují moc..

naira
12. 02. 2009
Dát tip
maceško....díky moc....jem trošku chvilkově zmatený pohled na svět....;))))

naira
12. 02. 2009
Dát tip
hledám_brejle: Byly pak brylle ty, jakž jsem potom vyrozuměl, z skla Domnění vykrouženy; a rámcové, v nichž byly ufasované, byly z rohu, jenž zvyk slove. Vstrčil mi je pak, na mé štěstí, křivě jaksi: takže mi plně na oči nedoléhaly, a já hlavy přizdvihna a zraku podnesa, čistě přirozeně na věc hleděti sem mohl. Čemuž rád byl a sám sobě myslil: Ač jste mi ústa otevřeli a oči zastřeli, věřím však svému Bohu, že mi rozumu a mysli nesvážete. Půjdu a podívám se, copak ten svět jest, na nějž paní Marnost chce, aby nehledělo, avšak vlastníma očima aby se nehledělo. (J.A.Komenský Labyrint světa a ráj srdce)

TIP kvůli poslední sloce

Rampoušek
11. 02. 2009
Dát tip
jo ode mě také

moorgaan
11. 02. 2009
Dát tip
mas to tam:-)) /*

hezké a jedinečné,jako vždy,naiříku

macecha
11. 02. 2009
Dát tip
trošku pro mne zmatené, ale jinak fajn ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru