přání

Mám neteř. Nedávno měla své šesté narozeniny a já se jí několik dní předem zeptala, co by si přála, jaký dárek by ji udělal radost. Nikolka ztichla, začala se šťourat prstem v nose nejen proto že je to přísně zakázené. To proto že měla tolik přání. Myslím si totiž, že každý si přeje jinak. Někdo, jako třeba Nikolka má mnoho přání a tak je těžké zvolit si to, které má být splněno. Potom je ještě jiný druh přání si.

Takového když se zeptáte co by si přál, začne chrlit dlouhý seznam věcí které by potřeboval, anebo chtěl. A takoví lidé si vlastně nepřejí nic. Jsem ráda, že moje neteř patří k těm prvním, protože ten, kdo chce hodně dostane vždycky málo a naopak ten, kdo chce málo, někdy dostane víc než by potřeboval.

Ale kdo ví, třeba z toho ještě vyroste...