Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKresba...tužkou
21. 02. 2009
17
16
1251
Autor
Marcela.K.
MTM
až na dno
svého snění
a tužkou namaluji dům
v tom domě
večer
po setmění
divit se budem zázrakům
když naše cesty
načrtly se
a navzájem se splétají
budeš-li chtít
tak půjdu s tebou
tam
kde se na nic neptají
nebudem vrátka zavírat
okna nakreslím otevřená
až budeš mě chtít
milovat
na zahradě je kupka sena...
i dveře nechám dokořán
ať si sny klidně létají
jak v zimě hejna černých vran
bílou ti doma nechají
chci s tebou žít
sen který hřeje
a v dlaních se ti rozpouštět
cítíš?
zase se ve mně chvěje
jak umíš si mě
vymýšlet
16 názorů
Marcela.K.
22. 02. 2010
Trochu je mi stydlivě po těle, když mi zde tak trochu, vlastně dost hodně obnažuješ ženskou duši. A zjišťuji, se studem, že i po těch letech jsem o ní skoro nic nevěděl...
Forma: 1A
děd Ed :-)
myslím, že tužkou se nemaluje, ale kreslí... ostatně to říká sám název... jinak to už tradičně patří mezi lepší tohoto druhu...*
houby_nasla
22. 02. 2009
pěkně hřejivé vymýšlení .. ale pozor - přemíra hřejivých snů může přispívat k urychlování globálního oteplování :-)
Tohle je jedna z těch zvláštních chvilek, kdy ve mně všechno přikývne a rozumí a vůbec nemám chuť něco rozebírat...
Vyzařuje z toho taková pohoda, spokojenost a otevřená náruč. A líbí se mi ta mírná nepravidelnost, ale častý souzvuk, rým; to je vlastně tak trochu jako v životě...