Stesk

Na temné obloze, měsíc je zahalený tmavým mrakem,

a v mém srdci cosi pálí jako oheň pekelný.

Chtěl bych se rozhlédnout, však nevládnu svým zrakem,

v hlavě mám pocit, špatný a smrtelný.

Mé plíce chtějí vzduch, ale nádech se nedaří,

z neznámých důvodů slzy mám na tváři.

pak to vše ustane a mozek něco tuší,

vidím jen tebe ve své černé duši.

Vidím tvé oči, slyším tvůj smích,

vidím, že láska má mění se v hřích.

Vidím jen tebe a bolest je ta tam,

s pocitem svobody pozvolna usínám.