Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMít domov plný věšáků...
Autor
racek
Nejsem si přesně jista, do které kategorie by to mělo patřit. V mých představách to má i melodii a dá se zpívat, zařaďte si to každý, kam chcete:-))) Takový smutek se ve mě sebral a tohle napsal...
Mít domov plný věšáků...
Mít domov plný věšáků
a na nich všechno na háku,
a v každém okně květináč,
a říkat něžná slova, díky, není zač...
Takový domov jako skrýš,
kde miluješ a kde i spíš.
Kam míříš z práce unaven,
bez obav z hořkosti a divých žen...
To byl Tvůj sen už od mládí,
však sny jsou jako náledí:
nedáváš pozor, zraníš se-
jdeš, náměsíčník, po římse.
Byt, kam jdeš z práce bez strachu,
že zase jeden z věšáků se utrhl,
no asi spad´,
snad jsi ho neměl ani montovat...
Kam teď dáš svoje kabáty, věci
a klobouk od táty...?
Těžko je držet hlavu vztyčenou,
když jenom z cesty slábne v kolenou.
Svatební fotka na dva kusy je,
ibišek chřadne v rohu pokoje.
Někdo tu být měl-ale kdo tu je?!
Byt, kde jste dva-a přitom každý sám,
křtili jste Titanik, ten živly překonán.
Šustění novin ruší přes dva pokoje,
a místo křídel chůze vestoje.
Takový domov jako bez polic:
není kam dát svůj smutek, radost, nic...
/30*7*2001/