brisure

První dvě sloky zvládnuty naprosto dobře, lehký a přirozený spád, bez přílišné dynamiky, která by se vzhledem k obsahu mohla nabízet, zvláště pak první sloka má nádherný obraz se samotou, hloubící se nenápadně do prázdného života. Nevím, co je to ...brisure..., ale jako název se to tváří dobře Taktéž třetí sloka je bezvadná, plynule navazuje a svým stručnějším vyjádřením přispívá ke gradaci. Nevím si však rady s poslední slokou, jednak mám trochu pocit, že je mírně vykolejena z rytmu celé básně, a také závěr ...z dotýkania... mi přijde jako něco dopovězené a svým určením spíše omezující asociace, které se nabízí v průběhu básně, třebaže to není úplně od věci a může to být jen problém mého subjektivního vnímání.

jde o velmi vydařenou momentku

dakujem velmi pekne

*