Máš má ovečko dávno spát

Když nemůžu v noci usnout,
   povídám si se svými ovečkami
     a že jich v hlavě mám
      blázen,
         ten není nikdy sám
(a já už asi šílím)

............

Podle Hlavy 22
   si kreslím vlastní obrysy
      a ze vzpomínek na kdysi
mlátím hlavou o stěnu
    kdy už to rozchodím...
       a kdy už zapomenu?!
(nebýt tapety,
padá mi omítka nad postelí)

.............

při procházkách v parku
    si povídáme spolu: já a já
       když sama si volám
          nikdo to nezvedá
aby mi řekl: "to chce to čas"

(a mně se po tobě, pořád někdy stýská)
   protože času, toho už bylo dost
     a řeky pořád plynou dál
       na stromě zase zpívá kos...

(ne, nejsem blázen, jsem jenom pitomá)