Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Deník zabijáka - Koule Trojboj

20. 04. 2009
4
5
2692
Autor
Muamarek

Téma 3 - verš volný. V pichlavých očích žádná víra, jen posměch, kruté pohrdání, jak pes když močí, jako síra, která od ráje peklo chrání; Ty modré šaty s lodičkami, ten obraz tupé prázdné dámy, jenom my samy, srdce bije, dva tři šrámy půlnoc skryje, dvě tři rány projdou hrudí, pekla brány pěkně studí, byla prvou, po ní jiné, nehnou brvou, kráter krve někde v srdcích dlouho dřímá, za tmy vlci v smečkách zpříma zaútočí na svou kořist, má smrt v očích, nech ji dočíst; Další čárku odškrtávám, zmizí další z mnoha jmen, bestií se, škodnou, stávám, píšu tento testament, hledám; co však, nepoznávám, v kapse nemám ani cent...

Nesnášel jsem to věčné ponižování,
posměšky za každým očuraným rohem,
tu nemožnost mít rád,
dusivý smích
nenávistné lhostejnosti,
tu silikonovou povýšenost
nacpanou do hadrů
druhé cenové kategorie
obtažených luxusní rtěnkou
podtrhávající celý kýč.

 V těch smyslných očích
plných naprosté prázdnoty
a pohrdání vším,
co není pozlátkem
a co nekřičí z reklamních výloh,
jsem četl,
nejsi ze stránek módních časopisů,
jsi podřadné zboží,
nic značkového,
nic, co bych měla chtít,
tak mě tím ubíjela…
Což neviděla hloub
než na špičku pilníku,
jímž si přejížděla
nehty, co zaryje do první kořisti?…
Ne, nezaryje,
to ostří mého nože okusí hloubku
jejího mělkého těla,
kde krev není krví,
jen patokem sloganů
a neschopnosti číst v jiném jazyce,
než co jí kdo naučil…

 Byla první,
a proto se k ní vracím,
ty druhé jsou její plagiáty,
více méně stejné,
ostřejší, tupější,
sobečtější,
snad i hezčí,
ale vždy je srovnávám s tou první,
s tím překvapeným výkřikem
a děsem ve vagině,
ne, ta měla jít až nakonec,
a ne jako první…

 Budu ji hledat ve všech dalších,
ale je jasné,
že není ta, kterou by to mohlo skončit,
protože tou to začalo.
Nepohřbil jsem ji však,
jen jednou zavraždil,
jen jednou – a ona se vrací,
stále stejně protivná,
stále stejně ponižující,
stále stejně sexuálně vyzývavá a nechutně koketní…

 Na řadě je další,
ještě o tom neví,

ale ne,
tu si ještě nechám,

 je totiž jako ta první,

 je to její sestra…

5 názorů

jejdavilda
27. 04. 2009
Dát tip
*

Muamarek
23. 04. 2009
Dát tip
Maceško - díky :-)) Marek

macecha
22. 04. 2009
Dát tip
podle mne, parádně napsané, výstižné ..T****

Hasdrubal
20. 04. 2009
Dát tip
ten prolog je otrasny. to co nasledovalo...aspon teda ta prva strofa...bolo to take surove. dojem mi trocha kazil zvysok. ale bohu vdaka za dobre momenty v basnach

Bíša
20. 04. 2009
Dát tip
t.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru