Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

On-line

+1 neviditelných
KOULE - trojboj III
datum / id24.04.2009 / 318896Vytisknout |
autormoorgaan
kategoriePovídky
upřesnění kategorietéma - mezi řádky
zobrazeno3172x
počet tipů16
v oblíbených3x
zařazeno do klubůK.O.U.L.E.,
KOULE - trojboj III
        „ tak jdeme Pokémone…huj  a nedivoč, já vím, že se těšíš „...
Vendelín měl dneska obzvlášť dobrou náladu. Brzy usnul, ani v noci nebyl na záchodě a ráno, brzy ráno, vstával. Už o půl čtvrté, aby nachystal pluh , cajky, poklidil v setnici, obstaral havěť a vyvedl Pokémona z maštale.
        Pršet nebude, kohout dneska vyletěl na špalek a to před deštěm nedělá.
„ curik, hotááá“ …Pokémon nacouval ke gumáku a dlouholetý vdovec ještě plný síly započal obvyklý rituál.
         Sepnul postraňky a zahákl brdíčko. Pluh už měl vzadu naložený, obešel dokola vůz, zamkl a klíč pověsil na skobu vedle dveří. Bylo sice čerstvo, ale moc se neoblékal, věděl, že dneska u Matouše bude dřina a tak se zahřál  z termosky hltem horkého kafe, nasedl na kozlík a vyrazil.
         Sezóna nastala, na záhumenkách už bylo živo, zem byla připravená k setbě a každý v dědině věděl, že bez Vendelína a Pokémona by to snad ani nebylo jaro. Už jeho děda i tata obdělávali skoro všechny záhumenky obyvatel Cabrnova. Sám Vendelín vlastně už ani nepamatuje kdy poprvé zapřáhl Pokémona a vyrazil na svoje první..
         Měl sice už roky, ale pořád to byl štramák a žádná ženská si před ním nebyla dřív a snad ani teď jistá. Byl samá sranda a když projížděl políčka byla radost se na něho dívat, jak ovládá rukojetě pluhu a opratě zároveň. Znal snad každou zahradu, každou brázdu ve vsi a věděl kde udělat souvrať, kde zahákovat na malé ploše, aby nepoškodil oplocení či nezlomil větev jablůňky a nebo broskvoně.
         Pro hospodáře a hospodyňky to byl svátek, když uslyšeli prásknutí bičem u vrat a Vendelínův známý pozdrav: „ tak jdu šetřit hospodáři ten tvůj pluh - pozvala mě ta tvoje“
Hned od té chvíle byla ve stavení a na záhumence dobrá nálada. Slivovička byla nalitá, satba nachystaná ve dřevěných lískách, koláče voněly a z kazetového magnetofonu hrála Mistříňanka.
         „ že už jdeš Vendošu“ …“ jsi zase včera přebral co?“ smál se Matouš a pomohl sundat pluh z vozu. Děcka už byly na dvorku, hladily Pokémona po lysině a sledovaly každý Vendelínův pohyb a úkon při strojení koně a zapřahání do pluhu. Tohle bylo něco jiného než svět techniky, který běžně žily v obklopení moderní doby. Tady se vracely do vyprávění babičky, když jim před spaním vykládala jaký byl dřív život na venkově a jak ona, když byla mladá prožívala svoje dětství.
         Tady někde ve svém nitru pociťovaly sounáležitost k prostředí, kde s narodily. Tady někde začínál folklór, tady někde vnímaly a cítily sepjatost člověka s koněm, s půdou ......s Bohem !
          Věděl to i Vendelín. Byl poslední mohykán v celém dalekém okolí. S koněma to už nikdo neumí, motorové frézy a malotraktory ovládly políčka, vinice, sady, louky i záhumenky. Věděl, že už to dlouho trvat nebude. Pokémon sice ještě zvládá a má radost z každého vyvedení ze stáje…ale jak dlouho ještě? Až nebude moc, tak ho už do pluhu nezapřáhne. Maximálně do dvoukolky, projede se s ním po dědině, zastaví u „ Modré kachny“, kde mu nechá hospodským Jonatánem přinést vědro vody jako vždycky , když se vraceli z pole…Až jeden z nich zaklepe na bránu nebeskou, odejde z kraje něco, co se už nikdy nevrátí. Zůstane vzpomínka v hlavách všech kdo tuhle dvojici pamatovali.
          „ Veroniko ty snad nestárneš „ mrká na Matoušovu ženu Vendelín. „ Ale jestli tě Matúš zanedbává, tak si přijď postěžovat ke mně na statek“ dobírá si Vendelín paní domu.
„….toš Pokémone, jdeme na to „…“ hyjé „ . ...Vendelín mlasknul a trhl opratěma a Matouš nahodil pluh do pojezdu a vyrazili ve trojce do zahrady.
          Děcka s hospodyní za nima, na káře vezli lísky s bramborovou sadbou, kterou včera přebrali a připravili na dnešní sázení.
„ čehýý, čehýý..hotááá, Pokémone zaber !“…Idyla sobotního dopoledne začala. Neskutečná pohoda, laskavost a pracovitost lidí, kteří milují svůj domov, své kořeny, svůj život..
          Tam mezi obyčejnými řádky brambor si snad nikdo z té party neuvědomoval, že tyto okamžiky jejich života, ač v této chvíli absolutně bezvýznamné – budou jednou tou nejdůležitější vzpomínkou na časy, kdy bylo dobře…
 
 
        
 
 
 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.05.2009 08:42:23dát kritice tipmoorgaan
toš domluvené..a vlezu sa já vůbec pod ty bečky?.-)) nemáš je moc nízko nad zemou?.-))..starej si s náma nedá po kalíšku?.-))..kdopak vlastně u vás projíždí brázdu?.-))
05.05.2009 18:11:35dát kritice tiparkp
.no milá sem to jo..sesumíruj si to...moorgaane.jak pojedeš z pola (mňa teda osvěží kokakola)..vlevo ten sklépek od křížka..ano tam..ano..od pumpy..počítaj pátý sklépek...to je můj..vpravo od pumpy..hledíš furt..vlevo..mosíš vpravo..nachystám Ryzlink vlašský ročník 2005..to len pro tebja..ináč nerozdávám..može byt mlsoňu?
..po kalíšku...po kalíšku..ju..po kalíšku..po kalíšku..ju..po kalíšku dáme..pak si zazpíváme..po kalíšku... po kalíšku..ju..
..hernajz toťkaj sa přibližuje můj starý..schovaj sa rychlo pod bečku..skrč sa herdek..nebo bude mela..:)..totok nechcu vidět..idub rači pryč...
05.05.2009 13:18:31dát kritice tipmoorgaan
jsi milá, takže přijedu na kaléšek :-))
05.05.2009 12:39:34dát kritice tiparkp
...tož tak...to je jak v mojéj dědině..na ja...stařečku..dobřes to napsál...líbí sa..ně to moc***
27.04.2009 19:57:10dát kritice tipJanina6
Je to takové milé.
26.04.2009 13:45:19dát kritice tipmoorgaan
mas pravdu.. i mne se konec zda neukonceny.-))..nechtel jsem moc natahovat tu stredni pasaz, kde jsem se celkem rozjel..pointu jsem tim dost rozmelnil..diky za kritiku
26.04.2009 12:25:16dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Něčím mě to zaujalo -- asi tou střední pasáží. Když pak dočtu do konce, tak si zase říkám, že tomu něco chybí. Ale nevím, co, takže možná nic nechybí.
25.04.2009 18:17:37dát kritice tipFlákač
příjemné, t.
25.04.2009 10:02:56dát kritice tipmoorgaan
to bylo psano specielne pro konika :-))
25.04.2009 09:45:08dát kritice tipřádek
jo, mám to

koníku, prosím pěkně, můžeš zařadit? :)
25.04.2009 08:57:02dát kritice tipmoorgaan
dekuji devcata.. je mne jasny , ze divky prozivaji ty kazdodenni okanziky daleko citliveji..vice vnimaji.. chlapi na to snad prijdou az kdzy jsou v letech.-))
25.04.2009 00:04:23dát kritice tipnevím,neznám
jo,to je moc krásný,dojalo mě to tak,jako když u nás na Palatě přijela zahrát jedna skupina z Valašska
24.04.2009 23:22:52dát kritice tipFerry
To jsi se tedy, šéfe, trefil. A ještě jsi mi připomněl souseda kliďase, který, když mu chlapi lítali za záletnou ženuškou, říkal zaklínadlo:"Kdo orá mé pole, šetří můj pluh". A malinká Ferrynka čučela jak puk, neb soused ten byl listonoš.
t***
24.04.2009 22:27:20dát kritice tipHáber
:)*
24.04.2009 22:21:53dát kritice tipmoorgaan
avi řádek:-))
24.04.2009 22:07:59dát kritice tipreinka
Vendelíne... ( budoucí teda ) ***
24.04.2009 21:59:45dát kritice tipmoorgaan
diky
24.04.2009 21:58:47dát kritice tipKvětoň Zahájský
*
24.04.2009 21:55:52dát kritice tipmoorgaan
:-))
24.04.2009 21:55:18dát kritice tipjjj
doslova mezi řádky!
)***


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.