Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRád se dívám z okna
Autor
Quaken
Rád se dívám z okna
Večer
Kdy ke mně připlouvají všechny naděje
Beznaděje
Uplynulého odpoledne
Zavřu oči a poslouchám
Ozvěnu
Tápavých kroků matek
A touhy otců
Svlékni si košilku, malá už spí…
Poslouchám
Šumění listí
A není v tom ani kapka sentimentu
To se jen v těch starých, popadaných řapících
Ukládají k spánku bezdomovci
Snad taky uslyšíš
Ukrajinskou ubytovnu
Dýchá si vlastním dechem
Dělníků a chlastu
Každý z nich má svou vlastní sklenku
V baru
Pod promenádou bauhausu
Kde si každý večer přerážejí
Duše
Barovými stoličkami
Každý někdy musí vytřít chodník
Nosem i zubama
Možná jsou mé představy naivní
Ale věřím, že
Za rohem čeká matka dvou dětí
Která svému princi
Na patníku
Vytahá štěrk z tváří
A vysvětlí plačícímu synovi
To se tak dospělým občas stává, víš?
Ach jak milujeme
Nicneříkající odpovědi
Snad bychom si na ně měli
Udělat kartotéky
Jako u lékaře
Na recept bychom je vydávali
V krabičkách od cigaret
Jednoznačnost škodí zdraví
Často je třeba zavřít oči
Zvláště pak u otevřených oken
Nepředklánět se
Nezaklánět
A přemýšlet třeba nad Prabhupádou
Jehož jednoznačnost
Mu postavila chrámy
Přemýšlet nad tím
Co si počnu s chladivým vánkem
Který mi rozlouskává víčka
Jako vlašské ořechy
Stejně vrásčitá.
A nepoddávat se splínu!
Snad jen šeptat
Ptát se noci
Nejsem já pesimista?
Brumlat si do proudů
Doprovody k baletům větví
Košatých stromů zjara
A hlavně