Žádost

Tak umět se vrátit zpět

a najít svůj nový cíl

V cizích očích roztál led.....

....a pro koho ty oči jsou....????

A pro koho ty hračky jsou...???

                       Teď na povel si hraj

                                             a v náruči mi zraj......Ty naše dítě....dítě snů....

Našich představ, prázdných dnů.....

A umíš chápat lidský svět?

Tak pochop vlastní já a rozumně si hraj,

ať zahrada jak ráj, co ve slunci se koupe

                     hraje vlastní sonátu....

Proč ptáček v kleci zemřel

A volnost mohl mít

A vysmívat se světu

A v hnízdě svůj svět snít

            Proč otázek máš tolik, dítě, dítě snů...

                    a z tváře zločinnost se dívá,

                                                    přímo na mne..

                                                                někam dál....

Ty kousek ode mne jsi stál a neřekl, že svítá - tak zpátky k nám se vrať!

Tak půjdu dál svou cestou....

       Dlouhou, jak vesmír sám

             A se špinavou vestou už nevrátím se k Vám....

Tam za ty hory...a pak dál....kudy můj krok, tam hřích se stal....

       Tam lidé klečí ve smetí...co dělat sami nevědí...

A z nich jsi Ty..mé dítě...skutečnost jsi sama.

Přede mnou je člověk

         A v  tváři přímý zrak

               A v dlani drtí střelný prach...

Proč miloval jsi jinou???

       Jsme tak samy...já a dítě snů....

                   Naše dlaně pokaždé se minou....

                               tak proč vedle Tebe mé dny plynou....?