srdcem zvonu

když cítíš ten vnitřní klid

v duši ticho mír a klid

rytmem kol co měl bych ctít

duní síla větru ticha

mrakem oblak středem tiká

nutí takt a tempo znít

nese prázdných očí klid

ve víru strachu slabost bují

tepe láme snově dují

léku dávky špetku moci

vyrve touhu plánu noci

mstí se snem a prázdnou vírou

v srdci těle dutou dírou

protne světlo touhy něhy

ty co bdít tu se mnou směly

vlasy řas a křivek těla

nabídnout se jednou směla

na oltáři sexu padlých

cnosti zdání plodů snědlých

co k ránu zbytky smete

tam kde závist směle kvete

rozervaná skutky děvky věrné

touze víře změti černé

vířím dechu špetku tápu

skutky cnostných špatně chápu

věrnosti zeď mně zpátky vrací

do duše si zlobu zvrací

opuštěných hlasů síla sladí

omotaná slizkost hadí

co plíží dnem i nocí

naděj dá a potom zradí

víru touhu naděj zvyk

že lepší je ten tajný styk

dvou těch těl hladových tak velmi

výstřik touhy v uších zněl mi

zvonem ticha vzdechu očí sevřených

zuby cedí nekonečné rozkoše vzdych

zas a znovu

srdcem zvonu

dam

dam

tadam

---