Tři hřebíčky do rakve

Tato básnička je jedna z těch novějších.

Tři hřebíčky do rakve

 

Na oprátce mě houpají

A  rakve mi stloukají

Snad se mi smějou pod kníry

Já tu jsem sám a sám jsem nevinný

Přec smyčka se krátí

Život se ztratí

Přec nejvíce to bolí

Že špalku mého skolí

A pak půjdu s pánem bohem

Snad potkám ho za rohem

Kde naposled jsem stál

A dívky miloval

Pak dav se začal smát

A funusáckou hrát

První hřebíček do rakve se vtlouká

A pokoutný zpěváček na smrt mi brouká

Jak páchal jsem zločiny

Vinný i nevinný

Tak stojím tu před vámi

samoten neznámý

jako poslední vandrák jako první pobuda

jediné co zbylo mi je moje ostuda

tak ať se již houpám na šňůře popravčí

ať pekelného vlaku vyšle mi výpravčí

tak šňůra kolem hrdla a v očích smíření

hřebíček do rakve druhý za to noční hýření

nechci tady truchlit že jsem se měl rád

byl sem jednou tady tak měly jste mě brát

že jsem více živý a snad na vás trochu víc

tak proto mi teď chcete zastavit pohyb plic

tak dělejte již prosím

já smutek v srdci nosím

za zradu bezcitnou

i tací se vyskytnou

tak prosím už to zkraťte

klidu duši vraťte

snad budu se mít lépe

až oči budou slepé

tak třetího hřebíčku

pro tu mou rakvičku

vtlučte ho do dřeva z prkének prohnilých

jak zlomím se na nohou nedávno ztepilých

ať poslední mám přání

tu kůň již sem uhání

na něm dívka srdci známá

pánbůh lidi s váma

až my dva budem spolu

až oba slezem dolů

tanec smrti uvidíte

zato že mé lásce závidíte

že stavíte se do cesty

a děláte vdovu z nevěsty

pak se špalek zaviklal

a kůň již naříkal

pak zrychlil ještě více

vzduch opouští již plíce

tak třetím úderem

více tu nebudem

do rakve naloží

pod hlínu položí

pak se dav utiší

ozve se zátiší

z bohem má lásko

ty vražedná krásko

sejdem se v zemi

kde dobře je mi

pak lístek okvětní na rakev dopadl

a sním i já smrti jsem propadl

a jen ty tři hřebíčky

do rakve maličký

s nimi mě pochovaj

ty se jen dochovaj…

---