Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Keporkak

28. 05. 2009
6
6
1511
Autor
m11

Přichází herec, na obličeji bělku a na hlavě baret, asi ve snaze evokovat francouzské pouliční umělce. Jinak je oblečen zcela běžně. Rovná si židli, zřejmě se mu nezdá dostatečně uprostřed jeviště. Pak se vrací do zákulisí a přichází s obstarožním kufrem, který pokládá na narovnanou židli. Otvírá ho, obrací směrem k židlím, čímž vyrábí jeviště. Přehrabuje se v něm a vytahuje vybledlý papír velikosti A3, který připíná na otevřené víko. Je na něm namalovaný prales.

Kdosi zkouší postupně všechny vypínače, než se mu konečně podaří rozsvítit světlo nad hercem, který vypadá poněkud nervózně.

Z útrob kufru vyndá loutky, podomácku vyrobené, vystřižené z papíru, nalepené na špejlích. Vytahuje tři, jednu větší, dvě malé. Ukazuje je publiku a říká trošku roztřeseně, tohle je medvěd brýlatý. Kdosi v publiku zakašle.

Děj začíná. Vezme malé medvídě a leze s ním na imaginární strom. Mezitím druhé medvídě leží opřené zádami k divákům, takže je vidět jak je přilepené izolepou ke špejli. Herec dělá posunky za malé medvídě, jakože nemůže dolů. Působí to trochu křečovitě, ale v rámci možností v pořádku. S medvědicí, kterou má stále v ruce, se snaží šplhat na strom. Červeně nabarvenou pusou dělá, že chytá medvídě za šíji a snáší ho dolů. Odkládá snesené medvídě a šahá po druhém. I na prvním medvíděti je patrné, že je přilepené ke špejli lepící páskou. Druhé medvídě šplhá na strom také, na druhé straně kufru. Také nemůže slézt. Stará medvědice pro něj neochotně leze, což herec imituje a přidává bučení. To celé se několikrát opakuje. Vypadá to, že herce hra baví víc než publikum.

Herec s potutelným úsměvem zapaluje laciný petardy, které háže do kufru. Medvíďata se rozlétají na všechny strany. Děti v hledišti se leknou, ale nebrečí. Kufr nehoří, všude je spoustu kouře. Umělec odchází a konferenciér zahlásí pauzu. Zazní vrzání židlí o podlahu a děti jdou kouřit..

Po pauze se opět opakuje problém se světlem. Herec vytahuje z kapsáčů vystřihnutého keporkaka, také nalepeného na špejli. Ukazuje ho do hlediště. Mává jím a tváří se spokojeně, až povýšeně. Vymění prales za oceán, chytne keporkaka za špejli a jezdí s ním sem a tam. Když plave z prava do leva, je vidět perfektně vystřižený keporkak, nazpět je vidět špejle a izolepa. Toto opakuje mockrát, tváří se, že dělá bubliny, občas se vynoří nad hladinu. Po půl hodině položí keporkaka břichem nahoru, udělá omluvné gesto a kufr i s keporkakem a židlí rozšlape.

Následuje obrovský aplaus.


6 názorů

Levi
28. 05. 2009
Dát tip
zvláštní povídka a zvláštní mim - a hodně se mi to líbí. problém mám trochu s vyprávěním, u kterýho sice chápu, proč je takto popisný, ale tady mi přijde až příliš "bodový". ale nic velkýho, jen by to podle mě mohlo být o jeden, dva volume doprava atmosferičtější. každopádně povídka super, navíc a hlavně zas něco jinýho. vídeňský akční umění pour enfants?

raja
28. 05. 2009
Dát tip
pěkně* pouze spojení "laciný petardy" mě s ohledem na čistotu ostatního textu při čtení ruší. Jestli jde o záměr, sorry.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru