Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

MHD v únoru

13. 09. 2001
0
0
1619
Autor
JTi

Po šesté hodině ranní,

oči zpola otevřené,

světla města - skalpely,

bez umrtvení víčka krájí.

 

Chviličku jen do svítání

Jen tak stojí, stěží dutají.

Že by mezi nimi nebyl žádný

 

Snob?

 

Zpaměti svou cestu znají,

Zvuky ulic nazpaměť,

Syrovost, jakkoli svěží,

Mráz po zádech často běží

snů s dojmy je mysl změť.

 

Vítr fouká, vlasy vlají,

Lidi se na něco ptají,

Za pět minut si jist nejsem,

zda to nebyl jenom sen.

 

Ujišťuji se, že nebyl,

Znám to slovo od slova,

Co je to však platné, když vím,

Že ta cizí osoba,

měla hlavu od soba.

 

To večer je všechno jinak.

Nechápu, lidi se smějí,

Sny se přesto do myšlenek,

Velmi často proplétají.

 

Slibuju si, že se zítra,

Podívám i po lidech,

Pokud mě však po půl sedmé,

Neponese na zádech

 

Sob.

 


nebraska
13. 09. 2001
Dát tip
niektore pasaze a momenty su tam vydarene...

Climaster
13. 09. 2001
Dát tip
..tyy jo...tak to jsem vůbec nestihl..jen, že je to o snobech a o sobech..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru